• Dejte o sobě vědět
    Nabízíte foto, video nebo tiskové služby? Oslovte více zákazníků prostřednictvím Fotofokus katalogu zdarma.

    Stačí vyplnit formulář zde.

Fotografujeme s DSLR (4) – Exponometrie: Čas

Exponometrie může být pro mnohé z nás španělskou vesnicí, pro některé dokonce vyloženě sprosté slovo… Ale nebojte se, ono to není tak hrozné, jak se to na první pohled může zdát. Faktem je, že pokud chcete proniknout do tajů fotografie, porozumět základním principům a postupům, vědět, co se děje tehdy a tehdy, a také proč se to děje… Studium expozice vás dříve či později nemine. 

Ve své podstatě není fotografie ničím jiným než „malbou světlem“ – záznamem světla dopadajícího a odraženého. Bez světla by tedy nebylo ani fotografie a zároveň je světlo to jediné, co nám fotografii vytváří, definuje, ovlivňuje. Zásadní otázky tedy zní: „Jaké světlo máme (teplota/barva, intenzita, kvalita)? A kolik světla máme (směr a jeho množství)?“ To vše označujeme souhrnným názvem Expozice. Naším cílem tedy je dosáhnout expozice správné!

Ale co je to vlastně správná expozice?

Odpověď je až překvapivě jednoduchá: správná expozice = jasově dobře vyvážená fotografie!Světla tedy nesmíme „zachytit“ ani moc, ani málo. Pakliže máme světla příliš, snímek bude přepálen (přeexponován), v případě nedostatečného množství světla se bavíme o podexponované fotografii.

Světla tedy musí být „tak akorát“. Jak se ale k tomu dopracujeme? A kolik je vlastně „tak akorát“? To záleží na konkrétní situaci, neboli na množství a intenzitě světla. A právě v tento okamžik nastupují naši tři nejlepší kamarádi, kteří nám pomohou správné expozice dosáhnout. Řeč bude samozřejmě o expoziční době (čas), cloně a ISO („citlivosti“) expozičních parametrech, bez nichž by nebylo fotografie.

Kompletní eKniha (rozšířené vydání), kde najdete vše o focení digitální zrcadlovkou:

245 stran, 340 fotografií, 26 kapitol (autor: Martin Hájek)

 

1) Expoziční čas


Je to doba, po kterou působí světlo na snímač digitálního fotoaparátu. Světlo se skládá z fotonů, snímač „sbírá“ jednotlivé částice a z toho poté dochází ke „složení obrazu“ (fotografie). Toto bombardování snímače fotony světla představuje onu vlastní expozici (neboli vystavení světlu). Tento proces je tedy zcela klíčový pro tvorbu fotografie.

Problém je, že množství světla (počet fotonů) musí být „tak akorát“. Pokud pustíme na snímač světla více, bude jej moc a fotografii přeexponujeme (lidově „přepálíme“). Stejně to platí i opačně: Bude-li světla málo, snímek se tím pádem stává „nedostatečně osvíceným“, podexponovaným.

Kolik světla pustíme na snímač, záleží na expoziční době – čas, během něhož vystavíme snímač světlu (exponujeme).To by samo o sobě nebyl až takový problém, neboť každý digitální fotoaparát je dnes již standardně vybaven expozimetrem, který nám přesně změří, kolik světla ve scéně máme, a podle toho nastaví (v auto režimech) nebo alespoň doporučí (v manuálních režimech) konkrétní expoziční čas.

Hlavním faktorem – bavíme-li se o expozičním času – je POHYB! A my tak vždy musíme rozlišovat mezi pohybem dvojího rázu:

– Vlastní pohyb
– Pohyb ve scéně

Při dostatku světla a jasově dobře vyvážené scéně má fotograf relativně snadnou práci. S pohybem není problém, automatické měření expozice funguje také bez problému. Soustředit se tak můžeme například „jen“ na ostření a kompozici.

(Program: P, ohn 55mm, 1/200s, F10, ISO 100)

 

1: V prvním případě: vlastního pohybu platí, že každému se třese ruka (někomu více, někomu méně – je to zcela normální fyziologický proces: dýcháme, bije nám srdce, proudí v žilách krev atd.). Náš vlastní pohyb (přesněji: chvění) vede při dlouhých expozičních časech k tzv. stržení (rozhýbání) snímku!

Ale co je to vlastně dlouhý expoziční čas?

Je velmi relativní a záleží na mnoha faktorech. Z čeho můžeme vycházet v první řadě, je tzv. Bezpečný čas!

Jedná se o nejdelší v ruce udržitelný čas, neboli takový expoziční čas, který bychom ještě měli být schopni udržet, aniž bychom „strhli snímek“.

Bezpečný čas = převrácená hodnota aktuálního ohniska…
tedy: 1/Ohnisko (*crop) sek.

Příklad:

Ohnisko 20 mm = B. Č. 1/20 s (*crop – 1/30 s)
Ohnisko 50 mm = B. Č. 1/50 s (*crop – 1/75 s)
Ohnisko 200 mm = B. Č. 1/200 s (*crop – 1/300 s)
Ohnisko 800 mm = B. Č. 1/800 s (*crop – 1/1 200 s)


* Crop faktor = matematické vyjádření poměru malého snímače k plnoformátovému čipu (odpovídajícímu 35mm kinofilmovému políčku). Zohledníme-li crop faktor, který hodně zhruba odpovídá násobku 1,5x (Canon = 1,6x, Nikon = 1,5x, Sigma = 1,7x, Olympus = 2x), dostaneme přesnější výsledek.

Umělá osvětlení představují velmi slabý (a nepříliš kvalitní) zdroj světla. V interiérech tak téměř vždy musíme řešit pohybovou neostrost (někdy naši, jindy okolní, často též obojí)…

(Program: P, ohn 17mm, 1/8s, F4, ISO 800)

Typická stupnice časů:
1/4 000… 1/2 000… 1/1 000… 1/500… 1/250… 1/125… 1/60… 1/30… 1/15… 1/8… 1/4… 1/2… 1″… 2″… 4″… 8″… 15″… 30″… (Bulb)

V praxi se běžně používá jemnější dělení, kdy mezi sousedními hodnotami na výše uvedené stupnici jsou ještě 1-2 mezihodnoty (tj. jemnější dělení: po 1/2 nebo 1/3). Většina DSLR a pokročilých fotoaparátů umožňuje v manuálním (M) režimu funkci BULB = „nekonečný expoziční čas“

Krátký čas je relativní pojem! Záleží na rychlosti fotografovaného objektu, vzdálenosti a na aktuálním ohnisku. Například zvířata, závody a podobné velice rychlé akce bývají skutečnou výzvou

(Program: P, ohn 85mm, 1/125s, F7.1, ISO 100)

 

2: V druhém případě (Pohyb ve scéně) rozlišujeme, fotíme-li statickou nebo dynamickou scénu. Pakliže se nám ve scéně nic nehýbe, opět nemáme problém. Jakmile však chceme vyfotit jedoucí auto, běžícího člověka nebo zvíře – ejhle! Už to taková legrace není!

Výhodou krátkých časů je, že nám zmrazí pohyb. Na druhou stranu, při krátkých časech zároveň potřebujete hodně světla, což ne vždy vyjde.

Naopak delší časy nemají zdaleka tak velké nároky na množství světla, ovšem zase se s nimi velice problematicky fotí pohyb! Zeptejme se: „Co je to dostatečně krátký čas (příklady viz následující tabulka)?“

Příklad:

Zvířata, rychlý pohyb (sport): 1/500 s
Hrající si děti (dynamická fotka): 1/200 s
Pomalá chůze (reportáž): 1/80 s
Portrét: 1/50 s
Krajina: * řádově i sekundy

* jediné, co musíme řešit, je náš vlastní pohyb

V podobných situacích rozhoduje především pohotovost a rychlost – fotografa, ale i autofocusu… Na nic dalšího nezbývá čas. Bez svižného ostření a rychlého sériového snímání jste až „druzí“

(Program: Tv, ohn 40mm, 1/250s, F11, ISO 100)

Řešení bodu 1) – Náš vlastní pohyb

 

 

  • Stativ
  • Stabilizátor
  • Světelný objektiv
  • Blesk
  • Zkrácení času

 

 

Každé řešení má své výhody a nevýhody!

Stativ je velký, těžký, práce s ním je zdlouhavá. Obecně je nepoužitelný např. pro reportáž.

Účinek stabilizátoru je omezený, nicméně jedná se o výtečného pomocníka, jehož oceníte zejména na delší ohniska. Zisk stabilizátoru je dnes běžně cca 3-4 EV. To znamená, že vám umožní prodloužit čas 8x až 16x (2 x 2 x 2… x 2) za limit bezpečného času!

Světelný objektiv je skvělé řešení, ale velice drahé.

Blesk má omezený dosah. U interního blesku to je cca 3 m, u externího blesku cca 15 m.

Zkrátit čas je tedy mnohdy nejlepší a zároveň nejdostupnější i nejrychlejší řešení.

Lightpainting neboli „malba světlem“
Při extrémně dlouhých expozičních časech se dají dělat téměř kouzla. Neobejdete se však bez Tv(S)/M režimu, stativu, samospouště, barevných světel a… (paradoxně) úplné tmy…
(Program: M, ohn 20mm, 30s, F11, ISO 100)

Řešení bodu 2) – Pohyb ve scéně

 

 

  • Světelný objektiv
  • Blesk
  • Zkrácení času
  • Panning

 

 

Stativ i stabilizátor můžeme rovnou vyloučit. Ten nám sice redukuje vlastní pohyb, nicméně s pohybem ve scéně nezmůže stativ ani stabilizátor vůbec nic.

Světelný objektiv sice je dobrým řešením, ale opět jsme u ekonomické náročnosti.

Blesk nás limituje svým striktně omezeným dosahem!  

Zkrátit čas je tedy nejdostupnější, nejrychlejší a mnohdy i jediné řešení.

Máme-li dostatek času, prostoru (případně k dispozici trpělivé pomocníky), můžeme se pustit i do „větších akcí“. Popusťte uzdu své fantazii a pořádně se do toho opřete!
(Program: M, ohn 17mm, 20s, F16, ISO 200)

Panning neboli švenkování…
Sledováním objektu zabijete dvě mouchy jednou ranou – snížíte relativní rychlost a zároveň zaznamenáte pohyb

(Program: Tv/S, ohn 135mm 1/50s, F7.1, ISO 200)

 

Problémem je, že v praxi se nám bohužel často kombinují oba dva typy pohybu: náš i okolní… Co s tím? Přemýšlet a kombinovat. Například stabilizátor či světelný objektiv v kombinaci s vyšším ISO – což nám adekvátně zkrátí čas.

Rychlý nebo pomalý čas? Dobře nebo špatně?

To je ve fotografii těžce relativní pojem!

Není správnou otázkou co je „špatně“ nebo „dobře“,

tou správnou otázkou je:

„Co chceme?“ Podle toho se odvíjí vše dál!

Třeba takové cílené „máznutí snímku“ je zde zcela v pořádku

(Program: Tv/S, ohn 40mm, 1/2s, F20, ISO 100)

Fotografujeme s DSLR (4) – Exponometrie: Čas
5 (100%) 1 vote

O HiMar

Fotograf, novinář, muzikant, lektor, psavec a kreativec všeho druhu. Entita mnoha profesí, tak trochu workoholik s velkou dávkou nadšení a minimem talentu (což se ale naučil za ta léta dobře maskovat). Filmový nadšenec a rocker tělem i duší. Milující manžel a otec dvou dětí. www.martinhajek.net www.acefoto.eu
Bookmark the permalink.

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na