• Dejte o sobě vědět
    Nabízíte foto, video nebo tiskové služby? Oslovte více zákazníků prostřednictvím Fotofokus katalogu zdarma.

    Stačí vyplnit formulář zde.

Objevme krásu černobílé fotografie

Proč vlastně fotíme černobíle, co se nám na tom tolik líbí? Ty hlavní, základní důvody jsou dva: Tím prvním jsou ryze historické souvislosti a tím druhým důvodem je určitá kompoziční čistota (samozřejmě bychom našli množství dalších důvodů, ale ty už jsou víceméně podružné a dost subjektivní)!

  • Fotografie původně byla černobílá a černobílá zůstala dalších vice než 100 let (ač první pokusy s barevnou fotografií se datují již zhruba od poloviny 19. stol. – tedy jen pár desítek let po vzniku fotografie jako takové). Jde tedy o čistokrevné retro jako bič, které má a mělo vždy své jedinečné kouzlo.
  • Druhá výhoda použití černobílé fotografie spočívá v jejím mnohem jasnějším obsahovém vyjádření. Barvy sice (na jednu stranu) představují silný kompoziční prvek, na stranu druhou – všeho moc škodí a přílišná barevná informace může vést ke zmatku (a často též “zmetku”). Absence barev tak obraz zjednoduší, zpřehlední. Černobílé fotografie pak jsou zejména o liniích a tvarech!

Zejména portrétům černobílé (B&W) podání sluší…

Filtry ve fotoaparátech

Dnešní digitální fotoaparáty jsou vybaveny tzv. softwarovými filtry (Picture styles, effect filters atd.), což znamená že můžete velmi snadno “přepnout” na sepiový filtr, živý filtr nebo třeba právě černobílý (B&W) filtr. Jde o tu nejsnazší cestu, jak dosáhnout monochromatického / černobílého snímku. Výhoda spočívá v rychlé a okamžité možnosti úpravy, navíc lze filtry měnit snímek od snímku. Nevýhodou ovšem je jak nevratnost procesu (vyjma případů záznamu do RAW formátu) tak nulová kontrola nad výsledkem! Jakmile filtr aplikujete na libovolný snímek, je tam už napořád (opět: s výjimkou RAW formátu). Zároveň nikdy předem nevíte, jak bude výsledek vypadat, takže je to vždycky tak trochu sázkou do loterie. Navíc, na maličkém LCD fotoaparátu vypadá fotografie v B&W provedení většinou moc hezky ale pak v PC, na velkém monitoru, už to často vypadá o poznání hůře!

Panel pro úpravu barevnosti a převod do B&W s možností nastavení barevných kanálů Adobe Lightroom (obr. vlevo a uprostřed). 

Možnost aplikace B&W filtru přímo v menu fotoaparátu + korekce parametrů obrazu Canon řady EOS (2x obr. vpravo)

Černobílá fotografie: Jak na ni?

Nejlepší cestou k B&W fotografii je tedy klasická fotografie (kinofilm – který je zde stále svým způsobem nedostižný). Další variantu představuje použití speciálního typu fotoaparátu – např. vybrané modely Leica. No a do třetice máme cílenou editaci v PC! Zatímco první dvě varianty jsou spíše pro velmi úzký okruh nadšenců, třetí možnost je dostupná všem. Nejsnadnější je použítí funkce v PC odbarvit (desaturace), výsledek je ale v podstatě stejný jako když použijete filtr ve fotoaparátu – funkce všechny tři kanály (RGB) zprůměrujete, stáhnete na střed. Snímku chybí kontrast a je to takový ten běžný šedivý výcvak! Některé program (Zoner Photo Studio, Adobe Lightroom) umožňují volit z vice variant B&W foto (s různými barevnými nádechy).

Dobrou volbou je využít míchání kanálů, což nabízí každý pokročilý fotoeditor. Zde si totiž můžete hrát s jednotlivými barevnými kanály (jak základními R,G,B tak doplňkovými C,M,Y,Lc,Lm) a nastavit si přesně takovou tonalitu, takový případný barevný nádech, jaký chcete. Výsledek samozřejmě průběžně kontrolujete na monitoru. Photoshop dále nabízí funkce jako třeba Grandient map (mapování přechodu : Obraz – nastavení – Gradinet map). Černobílý přechod nabídne výrazně lepší výsledky než jen prostá funkce odbarvení. 

Fotografie v běžném fotografickém módu – bez filtru (vlevo) versus

fotografie s aplikovaným B&W filtrem přímo ve fotoaparátu (vpravo)

Tím ale ještě nekončíme

Běžnou praxí je dodatečné přidání umělého šumového zrna (v dnešní době technicky dokonalých snímků, dost paradox že?!). Šum lze aplikovat přímo z galerie filtrů (Photoshop), lépe jej vytvořit v úplně nové vrstvě, kde si pak můžete libovolně definovat režim a míru prolnutí efektu (zrna). Osobně tu a tam používám malou fintu s tím, že do fotografie buď přidám trochu žluté (popř. hnědé) barvy a nebo si zduplikuji vrstvu a tu pak barevně vyvážím do výrazně teplejšího tónu. Poté stačí vrstvy prolnout. Má pak takový ten příjemně teplý – sépiový nádech, což lidé hodnotí subjektivně lépe než ryze B&W fotografii. Ta totiž často působí dosti studeně. Dobrou fintou je v případě B&W snímků také fotografování na vyšší ISO hodnoty. Pakliže totiž poté snímek převedete do šedé škály, to samé se stane logicky i s šumem a z nehezkého obrazového šumu je rázem černobílé zrno (i když obligátní degradace obrazu zůstává, takže s citem).

Další zajímavou metodu představují tzv. Duotone snímky. Jedná se o fotografii, jež obsahuje – vedle odstínů šedé škály – ještě jednu barvu (kanál). Může to být například červená (hodně agresívní, časté využití v reklamě) a nebo modrá (viz. ukázkové snímky dole), která působí uklidňujícím, důvěryhodným dojmem. Ale to už maličko odbočujeme od ryze B&W fotografie (i když svým způsobem to sem také patří).

Úprava v editoru (Lightroom) – foto v barvě (vlevo): úprava jasu, kontrastu, doostření

Převod do B&W v Lightroomu (vpravo):  ruční nastavení kanálů, „teplý“ (sépia) nádech, uměle přidán šum (simulace klasických filmů) a vinětace (zde spíše „anti-vinětace“)

Závěrem

Základem pro B&W fotografii je předně správně rozhodnout, kdy ji vlastně použít a kdy naopak nikoli! Černobílá fotografie je o tvarech, o liniích – její časté využití se tedy parfektně hodí pro všechny typy snímků, které jsou obsahově/kompozičně orientovány tímto směrem. ČB foto nic nezkazíte většinou u portrétů. Naopak, snímky kde jsou barvy důležité (viz produkt/reklama) je jasnou volbou produkce v barvě. Správný výběr je zde polovinou úspěchu. Chcete-li pracovat s černobílou fotografií skutečně rozumně, určitě foťte do RAW formátu. Jen ten totiž skýtá onen luxus záznamu maximálního množství obrazových dat. Běžný JPG má své limity (bitová hloubka, komprese) a omezený rozsah barev (cca 16,8 milionů) což někdy nemusí pro jemné tonální přechody u B&W fotografie stačit (snímky v tonálně bohatých odstínech posterizují, dojde barva). RAW má větší bitovou hloubku (11-14bit/kanál) a tím i mnohem větší barevný rozsah (až 68,7 miliard barev), tudíž umožňuje mnohem více pracovat jak s dynamickým rozsahem (zachráníte tak přepaly i podpaly, cca +/- 1 EV) a pro jemné mapování bohaté škály šedé je k dispozici daleko větší prostor než u JPG formátu.

Objevme krásu černobílé fotografie
Ohodnoťte článek

O HiMar

Fotograf, novinář, muzikant, lektor, psavec a kreativec všeho druhu. Entita mnoha profesí, tak trochu workoholik s velkou dávkou nadšení a minimem talentu (což se ale naučil za ta léta dobře maskovat). Filmový nadšenec a rocker tělem i duší. Milující manžel a otec dvou dětí. www.martinhajek.net www.acefoto.eu
Bookmark the permalink.

Komentujte

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na