Jak na velkoformátový tisk fotografií?

Čím dál více z nás si v poslední době uvědomuje co vlastně dělá fotografii fotografií. Fotografie ála virtuální obrázek na monitoru? Nebo obrázek 10×15 cm ve fotoalbu? Ne! To není opravdová fotografie! Tisk v rozměru 45 x 30 a více, navíc na kvalitím fotografickém médiu s vyšší gramáží – to je skutečná fotografie! Taková, na které konečně vynikne celá její krása. Barevná hloubka, prostor, kontrast, hloubka ostrosti, perspektiva a všechny detaily. Každý, kdo jednou propadl kouzlu velkoformátových snímků dá tomuto tvrzení jistě zapravdu. A co vlastně zohlednit před samotným tiskem?

Výběr snímku

Začínáme přirozeně volbou samotné fotografie. Předně by vás měla „bavit“! Budete se na ni přeci jen „nějaký ten pátek“ koukat, takže ať stojí za to. Druhým důležitým faktorem je samotné umístění snímku. Předem je dobré počítat s tím, kam „fotku pověsíte“, bude-li s okolím kompozičně ladit (barevně, tonálně i tématicky). A do třetice – čím větší formát, tím přísnější technické nároky na kvalitu musí splňovat, čímž se vracíme na začátek – budete ji přeci mít denno/denně na očích.

Rozměr a formát

Zcela zásadní faktor. Nedržte se zbytečně při zemi. Na čím větší plochu (zeď) fotografii pověsíte, tím menší se subjektivně bude zdát. Snímek 20x30cm (cca A4) vypadá v albu či v ruce velký, ovšem na zdi se ztratí. Na druhou stranu pomůže kvantita – série tématických fotek A4 bude působit plnějším dojmem. A co formát? Standard 3:2, 1:1 (čtverec) nebo panorama? Každý má něco do sebe (čtverec působí symetricky, panorama zdůrazní prostor: šířku/výšku). Pozor, přílišná kombinace mnoha formátů zas působí chaoticky. 

Úpravy

Kde končí fotka a začíná grafika? Toť otázka stará jako fotografie sama. Základem by měl být co nejlepší snímek a případné úpravy omezit na doladění: jasu, kontrastu, tonálního a barevného vyvážení, doostření a smozřejmě ořezu. U portrétů jsou v pořádku též: retuše, vyhlazení pleti, vrásek, atd. Myslete na rčení: Všeho s mírou (méně je zde více). Snímky upravujme ale nepřehánějme to. Vyplatí se řídit pravidlem, žeúpravy by neměly přesáhnout 10 min/fotku (pak už je to ztráta času).

Rozlišení

Velikost vytištěné fotografie přímo souvisí s její fyzickou velikostí / rozlišením. Čím více obrazových bodů (Mpix) máme, tím větší formát dostaneme. Řešit musíme i jemnost tiskového rastru (DPI), který přímo udává množství detailů vytištěné fotografie. S velikostí formátu roste nejen potřebné rozlišení ale též pozorovací vzdálenost – tiskový rastr pak nemusí být tolik jemný. Obecně platí (pro velmi hrubou představu): na 20x30cm (A4) bychom měli mít cca 6 Mpix (při 250-300 dpi), 30x45cm (A3) – 8 Mpix (200 dpi), 40x60cm – 11 Mpix (175 dpi), 60x90cm – 13 MPix (125 dpi) a 80×120 (A0) – 15 Mpix (100 dpi). Předlohu sice lze zvětšovat ale je to vždy více/méně na úkor kvality snímku. 

Obrazový formát

Optimálním formátem na přípravu k tisku je RAW – lze z něj vytěžit maximum a snese mnohem rozsáhlejší úpravy než standardní JPG. Úpravy v RAWu jsou – na rozdíl od JPGu – bezztrátové. Snímek připravený v RAWu nejlépe uložit do TIFFu, jež je též bezztrátový a tároveň ideálním formátem pro následný VF tisk. Nevýhodou RAWu i TIFFu je velký datový objem (v řádech desítek až stovek MB). Snímky lze tisknout i z JPG, ale nejlépe již upravené v RAWu (TIFF) vždy max. rozlišení a min. Komprese (100% kvalita).

Více o výběru formátu RAW, nebo JPEG najdete v tomto článku.

Barvy

Barevná nebo monochormatická fotografie (B&W, odstíny šedé)? Černobílá fotografie je o liniích a tvarech, barva na nich tak důležitou roli nehraje. Dramatické, aktové či portrétní snímky si často o „B&W ztvárnění“ přímo říkají. Důležitý je vhodný výběr média. Moc fajn vypadají B&W snímky na kvalitním strukturovaném „FineArt“ papíru s větší gramáží (samozřejmě v kombinaci s vhodnou tiskovou technologií – matné médium = matný černý inkoust).

TIP!

Kde a za kolik?

Nerozhodujte se podle ceny. Toto není o ceně! Je to o kráse a o přístupu. Ve větších fotolabech tisknou A3 za stovku ale bůhví na co, na čem a jak. Přednost dejme firmám, kde vám dopřejí onen luxus osobního přístupu nebo kde vás dokonce takříkajíc nechají „nahlédnout pod pokličku“. Bude to dražší ale budete spokojeni – nekupujete totiž „zajíce v pytli“. Dejte také na doporučení známých, kamarádů.

Závěr

Jasnou volbou v případě VF fototisku je tisk pomocí inkoustových technologií. Etalonem v oboru je trio: Epson, Canon, HP. Inkjet je stále to nejlepší co v daném segmentu existuje (každý kdo tvrdí opak, lže). Ano, jsou již na trhu i alternativní (a nadějné) digitální technologie viz.: sRGBprint (Konica Minolta), nicméně inkoust je inkoust. V některém s příštích článků si řekneme něco o materiálech a následné adjustaci aneb co s fotografií dále…

 

Jak na velkoformátový tisk fotografií?
5 (100%) 1 vote

O HiMar

Fotograf, novinář, muzikant, lektor, psavec a kreativec všeho druhu. Entita mnoha profesí, tak trochu workoholik s velkou dávkou nadšení a minimem talentu (což se ale naučil za ta léta dobře maskovat). Filmový nadšenec a rocker tělem i duší. Milující manžel a otec dvou dětí. www.martinhajek.net www.acefoto.eu
Bookmark the permalink.

Jeden komentář

  1. Pingback: Připravujeme fotografie k tisku | FOTOFOKUS

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *