Top10 fotografových echt přešlapů

Lidé jsou nepoučitelní! A pro fotografy to platí dvojnásob. Je několik věcí, které vídáme a slýcháme u kolegů-fotografů pořád dokola. Většinou je to tak trochu ostuda, na druhou stranu je to ale často vlastně spíše úsměvné. Sestavil jsem takový TOP10 kixů a naprostých blábolů, které najdete na webech ale také ve vyjádření spousty fotografů(-ek), kteří(které) si – z nepochopitelného důvodu myslí, jak jsou strašně khůl…

Takže co by fotografové neměli hlásat a přesto to dělají pořád dokola?

(a co mě vždycky pobaví, když narazím tato (a podobná) prohlášení)   

 

1. Dělám „retro“ fotky

Smutný příběh je, že 98% fotografů to vidí následovně: Retro = sépia filtr (a to fakt žádný velký „retro umění“ není! Plácnout filtr na fotku umí každý ňouma). Ti pečivější (ano, ty cca zbylé 2%)  si s tím alespoň vyhrají a stylzují. Stylizují scénu, modely(-ky), pohrají si se světlem atd… Potom v pořádku, proč ne?!  

Doplnění:

Na druhou stranu, vážně nechápu ten trend, kdy má tolik lidí potřebu vracet něco, co už je dávno pasé! Žijeme v době nové technické revoluce, tak proč se sakra babrat v minulosti?! Proč se vracet o 120 let zpátky?! Vysvětlí mi to někdo?

 

2. Pořádně vyplnit scénu = to je nejlepší  

Je pořád tolik fotografů co má (z neznámého důvodu) pocit, že na fotce nesmí být ani kousíček místa prázdný (nebo dokonce bílý, černý). Aneb vše dle hesla: „čím víc pruhů, tím víc adidas“ že? A proto tam ještě naládujme rekvizity! A hodně, bez ladu a skladu! Co na tom, že se tam vůbec nehodí, že tam nemají smysl, hlavně že tam jsou!

Doplnění:

Zlatý minimalizmus (i když také s mírou, žádný extrém není dobrý!). Fotka je snad především o portrétu (produktu, detailu, události – podle toho nač se zaměříme), tak proč přeplácávat scénu?! To nemluvě o tom, že čím složitější scéna bude, tím těžší kompozice.

 

3. Mám techniku bla-bla-bla

Je až k nevíře, kolik fotografů se na svém webu „prsí“ že má foťák takový a makový, že používá objektivy XY („nejlépe samozřejmě kanoňácký eLka“), nejdražší systémový blesk a blablabla… Když si objednáváte domů řemeslníka, zajímá vás, jestli používá vrtačku Bosch, Makitu nebo Einhel? Myslím si, že ne!  

 

Doplnění:

Také mám techniku za několik set tisíc (3x DSLR, 10x objetivy, VF tiskárnu, laminátor, ateliérové vybavení, 3x PC, high-end monitor a mraky příslušenství…) a nikomu to necpu. Zákazníka zajímají výsledky vaší práce, nikoli vercajk, jaký používáte. Navíc laik se v tom beztak nevyzná, takže nějakej Kwanon či Najkon mu stejně nic moc neřekne.   

 

4. Profi přístup a individuální služby

Podobné jako u předchozího bodu: neuvěřitelné, kolik fotografů tento „terminus-technicus“ hrdě používá. A nikdy bych neřekl, jak strašně je tenhle blábol nakažlivý. Profi přístup a individuální služby nejsou žádnou přidanou hodnotou ale něco, co má být zcela automatické!   

Doplnění:

Je to stejné, jako kdybyste si dávali auto do servisu, kde by vám tvrdili: „Nejenže vám uděláme kompletní prohlídku vozu ale vyměníme vám i olej, dokonce také filtry a pozor! To byste do nás neřekli ale umíme dokonce auto připojit i na diagnostiku! (to čumíte co?!)“…  

 

5. Chci být bohatý? Fotím bohaté lidi a extra draze!

Další totální blábol, který šíří různí „cvrčkové“ (a jemu podobní – převážně učedníci Mr. Kirše). Jedna věc je, přemrštit ceny, druhá věc je, prodat se! Pokud děláte opravdu excelentní fotky, jste schopni je navíc perfektně upravit, vyretušovat a vytisknout do 24 hodin… Proč ne? Pak si dozajista také výjimečný honorář zasloužíte! Stejně tak, umíte-li si sehnat takovou klientelu, která je ochotna, vaši výjimečnou cenu akceptovat.  

Doplnění:

Všeobecně rozšířený názor, že „bohatí lidé nehledí na peníze“ je mýtus! Hledí a hodně! Bohatí lidé zároveň nejsou hloupí! Mají přehled o službách i o cenách (a o čem přehled nemají, to si umí zjistit). Jen úplný idiot se řídí heslem: „Je bohatý(-á), tak ho(ji) klidně natáhnu!“ (tak věru nezbohatnete spíš přijdete brzy na buben). Na druhou stranu, bohatí lidé umí ocenit kvalitní služby a rádi si za ně připlatí…    

 

6. Fotím furt, je to zadáčo! Zlatej digitál

Vy máte fotoaparát, objektivy, atelierová světla, tiskárnu, počítač, paměťové karty, baterky a další příslušenství zadarmo?! Fakt?! A to se jako někde fasuje?! A benzín (nafta) vám teče doma z kohoutku? (jako když jezdíte na kšefty… hádám že auto je taky samoopravovací)? Super! Tak to já se někdy stavím jo?! Šťastný to člověk.   

Doplnění:

Zadarmo není vůbec nic! Každé cvaknutí závěrky stojí peníze! Sice ne moc (resp. ne tolik, co v době kinofilmu) ale něco přece. Navíc technika stárne, může se rozbít, ztratit, být odcizena… Říká se tomu amortizace – něco co se opotřebovává, co je třeba časem upgradovat a tedy s tím počítat jako s režií, něčím co musíte připočítat coby náklady nutné k vašemu podnikání (dobrá zpráva: poté si to ale také odepsat z daní :-)).    

 

7. Blesk nepoužívám! Amaterismus! Jen přirozené světlo

Aneb dle klasického českého přístupu: „Když něčemu nerozumím (neumím) tak to odsoudím!“ Přirozené světlo je super ale má i svá negativa. Někdy prostě je výhodnější (nebo nevyhnutelný) umělý světený zdroj! Smiřte se s tím a naučte se jej používat. Pravděpodobně zjistíte, že ono to vlastně zas až tak špatné není a dají se s tím dělat fakt zajímavé věci.  

Doplnění:

jak říkávala moje babička: „Komu není z hůry dáno, v apatyce nekoupí!“

 

8. Úprava fotek, cože?! Kdyz to neumím vyfotit tak to nedělám!!

Viz předešlý bod (platí nemlich to samé, v bleděmodrém). Fotky se upravovaly, upravují a upravovat budou! Je to nedílná součást fotografovy práce (cvaknutím spouště to nekončí), můžete s tím nesouhlasit, můžete na to nadávat ale to je asi tak vše co s tím naděláte!

Doplnění:  

Jasně, ani s PC úpravami by se to nemělo přehánět. Primárně mají sloužit k „doladění“ snímku, nikoli k jeho „generálce“ či transformaci v něco zcela jiného.   

 

9. Fotky jak na běžícím pasu… Aneb Mustr (světlo, scéna, rekvizity)

Viděl jsem fotografy(-ky), co si postaví (nebo spíše nechají postavit) ateliér, světla, pozadí… a už s tím nehnou, jen „fotí a fotí a fotí“. To nejsou fotografové ale cvakálisti! Když pak totiž z jakéhokoli důvodu potřebují (musejí) něčím hnout (například světlem), jsou ztraceni. A to nemluvě o tom, když se jim „něco rozladí“. Kdysi mě to iritovalo, dnes je mi jich upřímně líto, protože ta frustrace, když se něco změní, musí být strašná.  

Doplnění:

Nechápu, jak někoho může bavit, dělat pořád jedny a ty samé fotografie (stejné světlo, stejné pozadí, stejné rekvizity…

 

10. Sem svůj a zůstanu svým… A zákazník ať se podřídí

Pokud si za tím skutečně stojíte a dokážete si to prosadit (a uživit!), máte můj hluboký respekt! To myslím naprosto vážně a upřímně gratuluji!

 

Tak co, našli jste se někde? Pokud ano a jste teprve na začátku, nevěšte hlavu (je to asi normální – každý nějak začínal). Jestli už ale nějaký ten pátek fotíte a živíte se tím – ať už částečně nebo naplno – měli byste se nad sebou vážně zamyslet!

Přeji Dobré světlo a jen samé povedené snímky 😉

Martin Hájek

 

Top10 fotografových echt přešlapů
Ohodnoťte článek

O HiMar

Fotograf, novinář, muzikant, lektor, psavec a kreativec všeho druhu. Entita mnoha profesí, tak trochu workoholik s velkou dávkou nadšení a minimem talentu (což se ale naučil za ta léta dobře maskovat). Filmový nadšenec a rocker tělem i duší. Milující manžel a otec dvou dětí. www.martinhajek.net www.acefoto.eu
Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *