Do čeho fotit: sRGB nebo Adobe RGB

Některé z nás to možná překvapí ale barvy fyzikálně vlastně neexistují. Barvy nejsou nic jiného než různá elektromagnetické záření různých vlnových délek (kmitočtů). Náš zrak navíc vnímá jen relativně malou část spektra. Konkrétně se zde bavíme o kmitočtu 400 až 700 nm. Krátké vlnové délky < 400 nm se nazývají ultrafialové záření (ultraviolet / UV). Dlouhé vlny > 700 nm leží za hranicí viditelného spektra a je to tzv. infračervené záření (InfraRed / IR – teplé světlo, které mj vyzařuje každý živý organismus). Vše, co je mezi UV a IR zářením, jsou okem pozorovatelné barvy / světlo různých vlnových délek. Abychom celou problematiku barevných prostorů pochopili, je nutné se na ní podívat trochu z poněkud širší perspektivy.  Jaký barevný prostor použít? Adobe RGB nebo sRGB? Bezpochyby kontroverzní téma, kde se názory diametrálně rozcházejí. Přitom odpověď je velice prostá, zeptáme-li se správně! Otázka nezní “Proč sRGB nebo Adobe RGB?” ale: “Kdy sRGB a kdy Adobe RGB?

Barevný rozsah

Color space, color gamut. Každý barevný prostor má určitý rozsah barev, který je schopno to které zařízení “sejmout” / uložit (například digitální fotoaparát, skener) nebo reprodukovat / ukázat (tiskárna, monitor). Digitální fotoaparáty nebo monitory pracují na principu 3 primárních barev (Red + Green + Blue = RGB). Základem je černá plocha, na kterou je třeba dostat světlo – nasvítit ji. Vycházíme z trojúhelníku uvnitř barevného diagramu, kde vrcholy tvoří: červená, zelená, modrá a všechny další odstíny v trojúhelníku jsou jejich kombinací. Barvy mimo trojúhelník (gamut) již zařízení nedokáže zobrazit. Špičkový monitor (například EIZO ColorGraphic) se primárními barvami blíží právě hodnotám 650 nm (Red), 520 nm (Green) a 450 nm (Blue), aby pokryl co nejširší barevný prostor. Ještě je to srozumitelné? Tak pojďme dál.

RGB prostor vs CMYK

Pro úplnost se nyní podívejme také na “tiskový model” – pro správné pochopení celé analogie. Právě u tiskáren je totiž situace zcela odlišná. Zatímco RGB model pracuje na principu tzv. aditivního míchání barev – kdy výchozím stavem je černá, všechny tiskárny naopak využívají systém tzv. subtraktivního míchání barev – výchozím stavem je bílá (papír). V ten okamžik logicky RGB model nemůže fungovat, proto je nutné využít zcela opačnou cestu. A tou je CMYK, skládající se ze 4 základních barev: azurová (cyan-C), purpurová (magenta-M), žlutá (yellow-Y) a černá (black-K). To nás zajímá zejména z důvodu převodu mezi prostory: RGB → CMYK – ve fotografii nejčastěji metodou Perceptuální nebo Relativní kolorimetrickou, kdy vlastně musíme “vmáčknout” větší prostor do menšího. Toliko na vysvětlení a nyní zpět k RGB modelu.  

RGB obecně

Lidské oko je pořád nejdokonalejším barevně reprodukčním systémem na světě a především je adaptabilní (umí se přizpůsobit). Všechna zařízení se jen snaží co nejvíce přiblížit našemu zraku. RGB prostor je našemu vnímání barev – ze všech dostupných technologií – zatím nejblíže. Ostatně také z něj přímo vychází (lidské oko funguje na principu 3 základních “RGB” barev). Digitální fotoaparáty, skenery a LCD monitory tedy doslova “simulují” lidský zrak a zde se to začíná opět trochu komplikovat. Není totiž RGB jako RGB. Prostorů RGB existuje více: sRGB, Adobe RGB (1998) a ProPhoto RGB. První z nich je celosvětově uznávaným standardem. Ten druhý – vylepšeným rozšířeným (Adobe RGB) prostorem. A poslední – ProPhoto představuje zatím špičku v oblasti RGB zobrazení.

sRGB (IEC61966-2.1) a Adobe RGB (1998)

Všechny digitální zrcadlovky, bezzrcadlovky i některé pokročilé kompaktní fotoaparáty umožňují v menu nastavit, chceme-li fotografovat a ukládat snímky v prostoru sRGB nebo Adobe RGB. Obojí má své pro a proti a vždy je třeba pečlivě zvážit co se bude dál s fotografiemi dít. Základní poučka je prostá: Máte-li celý proces – od pořízení snímků až po jejich vytištění – plně pod kontrolou, pak rozhodně Adobe RGB. Proč? Dostanete z fotografií maximum barevných informací, Adobe RGB je zkrátka větší. Má to ale háček. Musíte dobře vědět, co děláte. Potřebujete alespoň základní znalosti o problematice CMS (color managementu). A kdy je lepší sRGB? Platí opak co v předešlém případě. Pokud nebudete mít své snímky plně pod kontrolou – například když je odevzdáváte klientovi – pak jednoznačně sRGB. Proč? Netušíte, co se s fotkami dále bude dít, kde si je klient nechá tisknout, na čem je bude prohlížet atd.

Příklad: odevzdáte fotky klientovi v Adobe RGB. Klient si je následně půjde vytisknout do automatického kiosku. Taková zařízení ale zpravidla pracují pouze v sRGB prostoru. Předpokládají tak, že všechna data jsou v sRGB. Vaše fotografie ale jsou v Adobe RGB a na malér je zaděláno. Výsledkem budou jakoby “vyšisované” barvy a silný pokles kontrastu. A to jen proto že nedošlo k převodu mezi barevnými převody ale k jejich záměně.  

ProPhoto RGB (1998)

Adobe RGB (1998) má vyšší gamut bež sRGB a byl poprvé představen v aplikaci Adobe Photoshop 5.0.2. Šlo o reakci nově nastupujícícho trendu digitální fotografie. ProPhoto RGB prostor (známý také jako Romma RGB) vyvinul Kodak opět s primárním určením pro využití v digitální fotografii. ProPhoto RGB nabízí ještě větší škálu odstínů – oproti Adobe RGB – zejména v červených a zelených tónech. Dokáže reprodukovat více než 90% možných povrchových barev v CIE Lab prostoru. Na druhou stranu, množství detailních měření udává se, že cca 13% z reprodukovatelných barev, jsou v podstatě barvy imaginární, neexistující. Při práci v rozšířených barevných prostorech (ProPhoto RGB i Adobe RGB) se doporučuje pracovat s vyšší bitovou hloubkou: 11, 12, 14, 16-bit (8-bit, typické pro JPG, je zde nedostačující). Praktické to je zejména kvůli zabránění posterizaci. Jedná se o jev, kdy v jedné konkrétní – tonálně bohaté oblasti zkrátka dojde barva. Setkat se s tím můžeme například u fotografií oblohy či pleťovky. Nicméně ProPhoto RGB zatím nemá příliš možností uplatnění, neboť žádný současný monitor ani fotoaparát ještě nedokáže plně využít celou škálu ProPhoto RGB prostoru. Jedná se tedy zatím stále spíše o RGB prostor budoucnosti.   

Převody mezi barevnými prostory 

ICC profil je datový soubor, přesně popisující každé zařízení z pohledu barevné reprodukce. Jedná se o převod všech RGB hodnot na normalizované barvy do prostoru CIE Lab – etalon v oboru, centrální barevný prostor. V případě dvou rozdílných RGB prostorů dochází k barevnému přemapování, aby barvy na vstupu (DSLR) byly co nejblíže barvám na výstupu (monitor). K odchylkám dochází vždy, nicméně jsou zanedbatelné – resp. tak malé, že je nemáme šanci okem rozpoznat. Pokud tedy pracujeme s fotografiemi a chceme změnit prostor RGB (například: Adobe RGB → sRGB, viz fotografie určené pouze na web), musíme vždy použít funkci „převést do profilu“. A když profil chybí? Zásadní chyba, ke které často dochází, že uživatel (buď záměrně ale většinou spíše omylem) odstraní z EXIFu fotografie příslušný vložený profil. Pak můžeme jen hádat, nicméně vždy je lepší nějaký profil než žádný. Takže jediným řešením je pak metoda pokus-omyl: sRGB nebo Adobe RGB?

Závěrem

Co je tedy lepší? Běžně slýchám klasický mýtus: „Fotím do Adobe RGB, protože má větší gamut!“ To je sice pravda, ale co dál? Když celý náš řetězec zařízení (monitor, tiskárna, foto editor, fotoaparát) podporuje Adobe RGB, je vše v pořádku. Nicméně stále existuje množství monitorů, tiskáren a programů, pracujících pouze v sRGB. A právě zde leží zakopaný pes. Pokud fotografii v Adobe RGB zobrazíte na sRGB monitoru, nedojde k přepočtu (převodu AdobeRGB → sRGB) a monitor fotografii rovnou zobrazí v sRGB – ani to vlastně jinak neumí. Tím dochází ke ztrátám v barevném zobrazení. Typickým příkladem je, když fotím zakázku typu rodinné fotografie. Finální výstup fotografií je pak logicky v sRGB / JPG. Lze totiž jen těžko předpokládat, že maminky mají doma nakalibrovaný wide-gamut EIZO či NEC monitor. Dále nemá smysl používat Adobe RGB v kombinaci s fotografiemi určenými pro web, sociální sítě. Výsledkem pak totiž budou mdlé barvy a celkový pokles barevného kontrastu – zejména v zelených a červených tónech, kde má AdobeRGB (oproti sRGB) značně navrch. Naopak Adobe RGB z vesela použijme, máme-li celý proces fotografie pod kontrolou a současně máme povědomí o správě barev (například sami tiskneme fotografie na kvalitní foto tiskárně). Adobe RGB je relevantní též pro “poučené” klienty stejně tak v případě B2B zakázek (fotografování pro firmy). Pokud fotografuji business foto nebo reportáže pro některé své klienty (firmy), bez obav jdu do Adobe RGB, protože vím, že jejich grafik z toho vytěží maximum. Takže jak jsme si řekli hned na začátku, není to o tom jestli “do sRBG nebo Adobe RGB”, je to o způsobu využití fotografií a především o komunikaci. Vycházejme ze základního předpokladu, že sRGB je jistota. Naopak Adobe RGB v nesprávných rukou nadělá víc škody než užitku.  

Do čeho fotit: sRGB nebo Adobe RGB
Ohodnoťte článek

O HiMar

Fotograf, novinář, muzikant, lektor, psavec a kreativec všeho druhu. Entita mnoha profesí, tak trochu workoholik s velkou dávkou nadšení a minimem talentu (což se ale naučil za ta léta dobře maskovat). Filmový nadšenec a rocker tělem i duší. Milující manžel a otec dvou dětí. www.martinhajek.net www.acefoto.eu
Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.