Slovanská Epopej – zdigitalizoval ji Jan Wilda Drnek

Namalovat cyklus dvaceti pláten souhrnně nazvaných Slovanská epopej trvalo autorovi Alfonsi Muchovi téměř dvě desetiletí. Digitalizace byla o poznání svižnější. Fotografovi Janu Williamu Drnkovi to s využitím techniky Canon v unikátním projektu trvalo jediný měsíc. Výsledkem je precizní nasnímání všech pláten ve velmi vysokém rozlišení, které zaznamenává každý detail slavného českého díla. Slovanská epopej je tak dalším generacím uchována i v podobě dokonalé digitální zálohy. 

Epopej má přesnou digitální kopii

„Mojí velkou láskou je tvorba velkoformátových fotografií s vysokým rozlišením. Této problematice se věnuji v podstatě celý život. Čím větší plocha tím víc gigabajtů. A když se loni na podzim často řešila Slovanská epopej a její plánovaný odjezd do Asie, napadlo mě zabít dvě mouchy jednou ranou. Zaprvé použít fotografie pro výpravnou obrazovou publikaci a za druhé vytvořit přesnou digitální kopii Epopeje a vlastně ji tak zálohovat. Pro jistotu, kdyby třeba náhodou došlo k nějakému poškození Muchova díla,“ vysvětluje Jan William Drnek pohnutky, které ho k tomuto projektu vedly. 

Posloužila technika Canon

Takto velká a komplikovaná akce by nebyla možná bez toho nejlepšího technického vybavení, především několika objektivů a dvou digitálních zrcadlovek Canon EOS. Právě toto vybavení v celkové hodnotě dosahující zhruba jednoho miliónu korun na sobě neslo logo předního japonského výrobce fototechniky a tiskových technologií.

„Použité vybavení patří k tomu vůbec nejlepšímu ve světě fotografie. Konkrétně se jednalo o automatickou panoramatickou hlavu, speciální objektivy a fotoaparáty Canon EOS 5DSR a Canon EOS 1DX,“ říká Jan William Drnek. 

K digitalizaci Slovanské epopeje kromě vybavení Canon posloužila dále osvětlovací technika (záblesková světla, softboxy a dálková odpalování) společnosti Fomei, stativy od firmy Gitzo a nebo špičkové monitory EIZO.

Fotilo se pouze v noci

Kromě kvalitního technického vybavení bylo třeba myslet i na organizaci náročného snímání pláten, která se musela koordinovat s běžným chodem Národní galerie, kde byla plátna vystavena.

„Musím říct, že Národní galerie v Praze nám vyšla maximálně vstříc. Pracovat jsme mohli prakticky každý den od 18 do 9 hodin následujícího dne a také celé pondělí, kdy je zavírací den. Pro všechny členy týmu, kteří se na digitalizaci Epopeje podíleli, to byl nesmírně náročný měsíc,“ vzpomíná Jan William Drnek, který přidává ještě jeden zásadní dojem z fotografování Epopeje. „Pocit mezi plátny v noci za naprostého ticha byl velmi zvláštní. Řekl bych až posvátný. Navíc celá expozice byla mistrovsky navržena a realizována a monumentálnost Muchova díla výrazně umocnila. Všechna taková místa, ať už v galeriích, muzeích či ve svatyních a chrámech, mají nějakou společnou energii. Snad ji vyzařují umělecká díla nebo se míchá s energií lidí, kteří ta místa s posvátnou pokorou navštívili,“ dodává fotograf. 

Výsledkem bude publikace

Po náročném fotografování Epopeje bylo nutné tisíce snímků zpracovat, upravit a poskládat z nich jednotlivá plátna. To byla činnost, která zabrala čtvrt roku. Výsledkem celého procesu pak bude jedinečná obrazová publikace, kterou vydá nakladatelství Albatros. „Nyní dávám dohromady realizační tým a začínáme velmi intenzivně pracovat na konceptu knihy. Našim cílem je vytvořit výjimečnou obrazovou publikaci. Základem budou samozřejmě pořízené fotografie,“ říká Jan William Drnek, který ale připomíná, že digitální data mohou sloužit galerii jako záloha jedinečného díla Alfonse Muchy. 

 

Zajímavosti z průběhu digitalizace Slovanské epopeje:

  • Nasnímat bylo třeba celkem 650 m² plochy
  • Jeden obraz se musel nasnímat na 150 až 250, někdy až na 350 záběrů
  • I s různými testy vzniklo přes 20 tisíc snímků
  • Data z jednoho plátna o rozměrech 810 × 610 cm zabrala 60 GB
  • Fotografovalo se cca 6 týdnů zpravidla od 18 hodin do pozdních nočních hodin

 

Video z průběhu snímání Slovanské epopeje:

Snímání Slovanské epopeje dokumentoval fotograf a Canon ambasador Jan Šibík

 

Slovanská Epopej – zdigitalizoval ji Jan Wilda Drnek
Ohodnoťte článek

O HiMar

Fotograf, novinář, muzikant, lektor, psavec a kreativec všeho druhu. Entita mnoha profesí, tak trochu workoholik s velkou dávkou nadšení a minimem talentu (což se ale naučil za ta léta dobře maskovat). Filmový nadšenec a rocker tělem i duší. Milující manžel a otec dvou dětí. www.martinhajek.net www.acefoto.eu
Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *