Hloubka ostrosti představuje jeden z nejúčinějších kreativních nástrojů fotografa. Její ovládnutí však není zcela triviální záležitostí a většina začínajících (ale i pokročilejších) fotografů v tomto směru tápe. Jak si ji tedy „ochočit“?
Hloubkou ostrosti přímo navazujeme na předchozí kapitolu – ostření, neboť oboje spolu velice úzce souvisí! Jedno bez druhého by totiž bylo jaksi „neúplné“ a nefungovalo by! Proto se tyto dvě části vzájemně prolínají, kombinují a spolupracují (nebo také NE, pokud na to půjdeme špatně). Pochopení a ovládnutí hloubky ostrosti (potažmo ostrosti jako takové) znamená další mílový krok vpřed, na cestě za technicky skvělou fotografií.
Hloubka ostrosti – ještě spolu s perspektivou, představuje důležitý výrazový prvek fotografa a chápat ji vlastně můžeme jako jeden ze základních stavebních kamenů kompoziční stránky snímku. Hloubka ostrosti (dále jen HO) efektivně řídí oko diváka, pomáhá nám zdůraznit to důležité a nebo i naopak – potlačit to, co má zůstat skryto – ať už z důvodu nedůležitosti či rušivého vlivu. Takže, jak s HO účinně pracovat a využít ji efektivně ve svůj prospěch?
V krajinářské fotografii je většinou požadavek: „ostré vše – ode mne až na horizont“
ohnisko mezi 10 a 20 mm a clona F8-16 daný požadavek perfektně splní!
Pojmy s dojmy a teorií
Hloubka ostrosti (HO) = vzdálenost od nebližšího bodu (A) k nejvzdálenějšímu bodu (B) v ose objektivu, kde se všechno ještě zdá být relativně ostré. Reálně je to rozsah oblasti od roviny zaostření vpřed i vzad, kde je ještě dobrá ostrost (jasně patrná kresba, detaily)! Tato zóna může být buď velká (například od 2m do nekonečna) nebo naopak velice krátká (pouhý 1 cm!).
Doplnění: |
Hloubka ostrosti je tedy proostření směrem „dovnitř do fotografie“ – do onoho pomyslného (třetího) prostoru, který ve fotografii defakto neexistuje (fotografie je pouze 2-rozměrná, ač již už nějakou dobu existuje i 3D fotografie)! |
Kompletní eKniha (rozšířené vydání), kde najdete vše o focení digitální zrcadlovkou:
245 stran, 340 fotografií, 26 kapitol (autor: Martin Hájek)
Martin Hájek (autor, foto a text)
Výhody a problémy HO
Máme-li HO velkou, nemusíme samotné ostření příliš řešit (na tomto principu ostatně pracují kompaktní fotoaparáty). Jestli však chceme mít HO co nejnižší, o to precizněji musíme k samotnému ostření přistupovat. Nejostřejší logicky jsou vždy jen ty předměty, ležící přímo v rovině zaostření. Vše mimo bude vždy rozostřené – čím dál bude konkrétní předmět od roviny zaostření, tím rozostřenější (rozmazanější) bude! Rozostření blízko roviny zaostření není výrazné a pouhým okem jej většinou stejně nepostřehneme: HO končí v místě, kde začínáme vnímat rozostření předmětů. Případné rozostření se projeví tím více, čím menší hloubku ostrosti máme / požadujeme!
U fotografování detailů či portrétů platí většinou opak – malá hloubka ostrosti účinně „vytáhne“ to podstatné, naopak to ostatní – tj. jak pozadí tak případně i popředí – malou HO eliminujeme!
Delší ohniska (100 mm a výše) v kombinaci s krátkou snímací vzdáleností nebo malou clonou (alespoň F2.8) požadavek opět splní
Ostrost jako exaktní veličina?
A teď něco pro technofily! Hloubka ostrosti (Depth of Field / DOF) pracuje se základním předpokladem, že ideální bod v reálu se reprodukuje (na snímači) zase jako ideální bod. Praxe je však jiná a každý bod se na snímači zobrazí jako (více či méně) rozmazaný kruh. Velikost tohoto rozostření definuje tzv. rozptylový kroužek (CoC = Circle of Confusion), který nám vlastně „říká“ co ještě vnímáme jako ostré!
Zde mají zásadní vliv dva důležité faktory: velikost předlohy a naše pozorovací vzdálenost. Etalonem je zde pouze náš zrak! Lidské oko není dokonalé – ač ve srovnání s digitální technikou v mnoha ohledech stále vede na plné čáře! Hloubka ostrosti využívá nedokonalosti lidského oka, které má rozlišovací schopnost cca 0,25 mm a to za následujících podmínek:
- Velikost předlohy A4
- pozorovací vzdálenost cca 38 cm.
V praxi tedy platí, že: Čím je obraz větší nebo čím jsme blíže, tím výrazněji neostrost vnímáme. A naopak – čím menší obrázek či delší pozorovací vzdálenost, tím se nám obraz zdá ostřejší.
U extrémně blízkého snímání (makrofotografie) řeším problém s malou HO v podstatě neustále. Kombinace dlouhého ohniska a extra-krátké snímácí vzdálenosti mají na HO „likvidační“ účinky (a clonou už moc nezachráníme – všimněte si, jak malá hloubka ostrosti zde je – pár milimetrů!)
ohn. 90 mm (+ 1,6x crop), clona F8
Hloubka ostrosti v praxi
Pracujeme-li s hloubkou ostrosti, správnou volbou její „velikosti“ v kombinaci se správnou volbou roviny zaostření, směřujeme oko diváka tam, kam chceme, aby se díval. Nejostřejší budou vždy jen ty předměty, ležící přímo na rovině zaostření. Vše mimo rovinu zaostření bude vždy rozostřené – čím dále od roviny zaostření, tím vetší neostrost!
Důkaz: Všimněte si, jak menší obrázek (zmenšenina původního) vypadá subjektivně lépe než velká fotografie. Důvod je prostý: Na malém snímku nevnímáte zdaleka tolik vad a nedokonalostí jako na snímku větším! Malá fotografie působí ostřeji, kontrastněji… lépe! Podobně fungují i displeje fotoaparátů a mnohdy bohužel třeba též webové galerie mnoha fotografů!
Takže pozor! Nevěřte zmenšeninám! Jen velká fotografie dá naplno vyniknout celé své kráse a bohužel často též všem nedokonalostem!
Ověření si HO v praxi
Tak tedy: Všechny výše uvedené skutečnosti si snadno ověříme v praxi, viz následující body.
- Čím větší obraz pozorujeme, tím více na něm vnímáme neostré předměty (hrany).
- Čím dále jsme od pozorovaného obrázku, tím hůře rozeznáváme neostrost detailů.
- Menší obrázky se nám logicky zdají ostřejší než ty velké
- Vzdálenější obrazy se nám zdají subjektivně ostřejší než ty blízko nás.
Velikost předlohy vs snímací vzdálenost
Prohlížíte-li si malý obrázek 10x15cm, logicky na něj budete koukat z relativně krátké vzdálenosti (abyste vůbec něco viděli).
Ovšem při pozorování velkoformátové fotografie (např. 60 x 90 cm / A1) nebo dokonce velkého billboardu, od obrazu automaticky odstoupíte i na několik metrů, abyste si jej „vychutnali“ celý.
Toť nejlepší důkaz relativity hloubky ostrosti, že?!
Fotografování lidí v kombinaci s velkou hloubkou ostrosti není ničím neobvyklým! V případě skupinových snímků – typicky svatebních, skupinových fotografií – chceme mít ostré na fotografii vše – celou skupinku no ne?!
ohn. 50 mm, clona F13
Kompletní eKniha (rozšířené vydání), kde najdete vše o focení digitální zrcadlovkou:
245 stran, 340 fotografií, 26 kapitol (autor: Martin Hájek)
Martin Hájek (autor, foto a text)
Zkouška mikrofonu: To sou ale kecy v kleci pane odporný reaktore!
Děkuji za šlánešek
TheBigDick