Jdeme fotografovat ohňostroj

Závěr roku je tu a s ním i začátek roku nového. K tomu už neodmyslitelně patří silvestrovské a novoroční ohňostroje! A přesně ty jsou velkou výzvou pro všechny nadšené fotografy. Jenže fotografování ohňostroje není jednoduché a představuje kombinaci hned několika fotografických disciplín. Pojďme si to trochu přiblížit.

Snímky ohňostroje jsou působivé a svou atmosférou zcela výjimečné! Nicméně fotografování této tématiky není vůbec jednoduché. Jde o kombinaci několika náročných fotografických disciplín: akční fotografie, noční foto, krajina a reportážní fotografii. Chceme-li zvládnout dané téma, potřebujeme jak vybavení, tak i znalost správného nastavení.

Správné vybavení

Nejprve si tedy připravme potřebné nádobíčko. Ohňostroj lze fotograf jak s DSLR tak i kompaktem,s výměnným objektivem.. V případě kompaktu či chytrého telefonu je podmínkou manuální režim nebo alespoň režim priority času (Tv/S). Lze fotografovat i na automatický (programový) režim, ovšem v tom případě bude nevyhnutelná silná kompenzace expozice do (-) mínusových hodnot. Noční snímky má automatika fotoaparátu tendenci silně přeexponovávat.

Bez stativu ani ránu

Další nedílnou součástí je dostatečně bytelný a pevný stativ s možností natáčení stativové hlavy. Některé stativy mají zespodu hák na zavěšení závaží (postačí např. plná plastová lahev nebo pytlík s pískem). To zvýší stabilitu stativu. Stativ je nutnost neboť pracujeme s dlouhými expozičními časy (v řádech jednotek až desítek sekund).

Objektivy a úhel záběru

V případě objektivů je lepší volit širokoúhlejší skla – optimálně taková, jejichž počáteční ohnisko se pohybuje okolo 10-30mm. Světelná skla nejsou nutná, stejně budeme používat vyšší clonová čísla (kvůli lepší kresbě i větší hloubce ostrosti).

Další vychytávky

Nespornou výhodu mají majitelé dálkové spouště (drátová, kabelová nebo ještě lépe bezdrátová). Pokud nic takového nevlastníte, nezoufejte! Vhodnou alternativu představuje samospoušť, popřípadě funkce “předsklopení zrcátka”.

Stabilizátor obrazu je spíše na překážku a u starších objektivů může paradoxně vést k lehkému “rozostření” fotografie (stabilizátor se snaží stále plnit svou funkci a stabilizuje i když nemá).

Praxe a jak na to

Fotíte-li veřejný ohňostroj, určitě není nikdy na škodu (je-li to možné), předem si obhlédnout terén. Samozřejmostí by pak mělo být, dotazit na místo focení s dostatečným předstihem a pečlivě vybrat místo focení. No a na závěr nezapomenout na vlastní pohodlí a dostatečně teple se obléknout. Tak a teď se pojďme konečně podívat na to, co a jak nastavit!

Expoziční režimy: Nejlepší volbou je plně manuální (M) režim, který nepostrádá žádná DSLR ani pokročilý kompakt! U kompaktů s absencí “manuálu”, dobře poslouží i možnost manuálního nastavení expozičního času (Tv/S). Není-li ani tato možnost, lze fotografovat i v programovém (P) režimu, ovšem podmínkou musí být jak delší expoziční čas – min. 5s (který nastavuje automatika) tak funkce kompenzace expozice (kde bude třeba hodně kompenzovat do záporných hodnot).

Čas expozice: jeho délkou definujeme dobu, po kterou nám bude ohňostroj “kreslit”. Při kratších časech (desetiny, zlomky sekundy) nedáme světlu ve scéně dostatečný prostor se “projevit”. Naopak při delších časech zaznamenáme větší a působivější “hru světel”. Univerzální čas zde neexistuje, nejlepší možností je experimentovat s tím, že se pohybujeme někde v rozmezí cca 5 až 15 s. Pozor na přepaly způsobené dlouhými časy a mnohačetnými výbuchy.

Clona: používáme vyšší clonová čísla. Jednak je to většinou žádoucí (vzhledem k dlouhým časům), abychom eliminovali přepaly. Druhak je to praktické, neboť při vyšších zaclonění zvyšujeme jak hloubku ostrosti tak zároveň dostaneme z objektivu nejlepší výsledky i co se týče kresby a celkové brilance obrazu. Rozsahy clon doporučuji v rozmezí F8-16. Zde budou trochu znevýhodněné kompakty, jejichž maximální clona končí v drtivé většině na hodnotě F8 (na druhou stranu hloubka ostrosti je u kompaktů již z principu vysoká).

ISO: zde platí jednoduché pravidlo: citlivost co nejnižší nám fotoaparát dovolí! Se zvyšujícím se ISO nám stoupá nežádoucí digitální šum a zároveň klesá obrazová kvalita (vlivem softwarové redukce šumu) – neboli čím vyšší ISO, tím více zašuměné a “vyžehlené” snímky (plus silná ztráta detailů).

Ostření: vzhledem k tomu že exponujeme převážně v úplné tmě (nebo jen při minimu světla), autofocus (AF) zde zcela selhává. Na bouchající rachejtle navíc stejně nelze přesně a spolehlivě ostřit. Proto je nejlepší přepnout na manuál (MF) a předostřit si ručně! Jednou z možností je ostřit na nekonečno. Ještě lepší je využít tzv. hyperfokální vzdálenosti, která nám udává vzdálenost, na kterou musíme při určitém ohnisku a cloně zaostřit, abychom dosáhli co nejvyšší hloubky ostrosti – a tím maximálního proostření snímku.

Vyvážení bílé: vzhledem k tomu, že fotíme v noci, není problém barevnosti až tak akutní, nicméně automatika (AWB) není příliš vhodná. Fotoaparát se při ní jednoduše snaží “odhadnout” teplotu světla a to může vést k tomu, že jednotlivé snímky mohou mít různé barevné posuny (i když rozdíl to nebude nijak zásadní). Nejlepším řešením je nastavit WB na režim “slunce”, neboť to je jediná volba, kdy fotoaparát nevyvažuje bílou a fotí to co “vidí” a jak to “vidí”. Další alternativou je záznam do RAW formátu. Pak nemusíte WB řešit vůbec, protože jej nastavíte až poté v RAW editoru, jak bude libo.

Kompozice

Zde se fantazii a kreativitě meze nekladou. Důležité je jednak to, co vlastně chcete na fotografii mít a pak také samotné místo, z kterého budete snímat. Jde-li vám vyloženě o “hru světel”, zaměříte se logicky pouze na samotné výbuchy petard a rachejtlí. Chcete-li, aby vaše snímky byly více vypovídající, není na škodu zakomponovat do scény částečně i krajinu (domy / horizont / most / strom / řeku) nebo lidi (siluety hlav), popřípadě obojí. Fotografie pak jsou rozhodně zajímavější, “plnější”, bohatší a pozorovatel u nich vydrží déle, než je celé “přečte”. Jen pozor na nežádoucí prvky nebo rušivé elementy ve scéně, jako jsou různé stožáry, lampy atd. (nemluvě o tom, že samotná světla lamp mohou celkový dojem ve scéně dost pokazit).

Tipy a triky

Maximální rozlišení – nemá cenu šetřit místem, tím spíš budete-li poté dělat výřezy (což je více než pravděpodobné).
Záznam do RAW formátu – dobrý jak pro dodatečné nastaveni WB, tak i kvůli větší kvalitě snímku (možnosti úprav barevnosti, ostrosti, komprese JPEGu atd.)
Blesk – zde je odpověď jednoznačná – blesk nekompromisně zakázat, protože jeho výkon je zcela nedostačující a v otevřeném prostoru (nebo při fotografování na větší vzdálenosti) se stejně nemá šanci prosadit. Navíc blesk nám “zmrazí” pohyb a to rozhodně nechceme.
Automatické měření expozice (Program) – používáme kompenzaci expozice, měření (metering) celoplošné/poměrové (multi-zone, multi-segment, matrix ap).
Stativ je nezbytný – dlouhý čas nemáme šanci v ruce udržet.
Pozor na baterie – v mrazu prudce (skokově) ztrácejí kapacitu, proto je mějte pokud možno v teple co nejdéle to jde (je-li k dispozici záložní akumulátor, jen dobře).
Live View – živý náhled je vynikajícím pomocníkem – umožňuje nám lépe zaostřit i celkově pohodlněji fotografovat (mapovat scénu, nastavovat příslušné parametry atd.)
Bulb režim – umožní nastavit libovolně dlouhý expoziční čas (teoreticky až “nekonečný”).
Automatické ostření (AF) – vypnout.
Stabilizátor (IS, VR) – vypnout.

Závěrem

Fotografování ohňostroje není jednoduchou disciplínou. Hlavní je příprava, správné nastavení a pak už jde jen o dobré načasování. Hodně zde dělá i samotná technika a kvalita vašeho fotoaparátu, objektivu i příslušenství (hlavně stativ). Nezbytné je být také dochvilní, zvolit to správné místo a vyzkoušet příslušné nastavení na několika prvních “záblescích” ohňostroje.