Jaké jsou trendy v zobrazovacích technologiích (rozhovor)

Rozhovor s Ing. Antonínem Charvátem (ředitel EIZO ČR a SR) o aktuálních trendech a také o tom v čem je značka EIZO výjimečná a co nabízí oproti konkurenci. Vše se točilo zejména kolem pěti zásadních témat, která jsou stále velice aktuální:

• Trendy v profi sféře
• Náskok před konkurencí
• CMS a softproof
• Vývoj cen za poslední dekádu
• Uspěchy v ČR, SR ale také ve světě

Rozhovor byl realizován pro odborné polygrafické Noviny pro grafický průmysl (NGP) č. 12/2018, jejichž vydavatelem je GRAFIE CZ, (s níž velice úzce spolupracuji již od roku 2012). 

• Jakým vývojem EIZO monitory prošly v posledních dvou dekádách?

Nejdelší dobu se u nás používají EIZO monitory v profesionální fotografické sféře. Konkrétně někdy od roku 2000, tedy bez mála už 20 let. Zhruba před deseti lety – tedy v letech 2007 až 2008 – vývoj EIZO monitorů vkročil do DTP studií. Tam se tehdy řešil hlavně softproof neboli simulace tiskových dat na monitoru. Zhruba v roce 2012 se působnost rozšířila do fotografických oblastí segmentu hobby foto. Nedlouho poté jsme pronikli také do video oblasti, což je momentálně zatím nejmladší segment, v kterém EIZO monitory máme.

Ing. Antonín Charvát, ředitel EIZO ČR a SR

(foto: Martin Hájek) 

• Rozdíl v přístupu fotografů, filmařů a grafiků před lety a dnes?

Tak v podstatě ten princip víceméně pořád stejný – ať už profi či hobby fotograf, grafik nebo tiskař – všichni řeší stále dokola dva stejné problémy. Za a) jak to udělat, aby se mi fotografie zobrazila správně dle fotografických standardů (sRGB, Adobe RGB)? A za b) Jak to udělat, abych mohl editovat obrazová data na svém monitoru a následně je vytisknout na své tiskárně nebo ve fotolabu za rohem? Trochu jiná situace je video segment, kde se teprve před pár lety začaly masově prodávat EIZO monitory do TV a post-produkčních studií. Protože tam zjistili, že nemusí mít vždycky ten nejdražší monitor za stovky tisíc, ale že jim stačí monitor, který umí dobře zpracovat konkrétní typ signálu, s jímž pracují.  

• Úspěchy značky EIZO v ČR, SR ale i ve světě?

Velkým úspěchem je například Česká televize, kde máme přes 200 monitorů. Ve slovenské TV Markýza je asi 100 EIZO monitorů. Dále je to třeba post-produkční a VFX společnost UPP (která mj. spolupracovala na hollywoodských filmech: Blade Runner 2049 nebo Wonderwoman, pozn. aut.). V gradovacích top monitorech sice nadále převládá značka Sony ale i na tom už pracujeme (smích). Velkým, celosvětovým úspěchem značky EIZO je Lucas Studio a Pixar Studio v USA, což jsou pravděpodobně vůbec největší filmová studia na světě.

EIZO CS 2730

• Jaké jsou nové technologie EIZO?

Zde úzce navazujeme na předchozí otázku. V případě zakázek jako je například zmíněné Lucas Studio potřebujete mít v ruce samozřejmě velké trumfy. Tím pro nás byly nové technologie jako například dálkové kalibrace. Konkrétně právě Lucas má více studií – některá v L. A. a jiná až v Montrealu v Kanadě. Což je trochu problém, vše mít přesně vyladěno a neustále kontrolováno a upravováno. Dálková kalibrace to skvěle řeší. Mezi další nové technologie patří konzistentní používání kalibračních senzorů. Je však nutno si uvědomit, že za tím vším stojí obrovské množství práce, výzkumu a samozřejmě investic.  

• Jaké jsou dnes trendy?

Dnešní doba přeje poměrně hodně specializaci a ono je to i logické. Často sice slýchám názor: ´Chci monitor, aby uměl všechno´ ale to je spíš reakce laika/amatéra a je to samozřejmě nesmysl. Ono by to sice šlo ale takový monitor by vám pak zase těžko zákazník zaplatil, jeho cena by byla astronomická. Profík by toto nikdy neřekl, ten bude chtít monitor s širokým gamutem, dobrými pozorovacími úhly, kalibračním senzorem a nízkou spotřebou. Odezva mu bude k ničemu, ale ta zase bude důležitá pro zájemce o herní monitor. A tak dále. Touto cestou jdeme, optimalizujeme a vyrábíme monitory pro různé oblasti. Na druhou stranu však ale nasloucháme i trendu univerzálních monitorů. Například dnes je ve fotografických monitorech režim “papír”. Fotograf sice primárně upravuje na monioru fotografie ale taky si občas rád přečte zprávy na internetu. Pak je příjemné, když můžete využít simulaci čtečky, než si číst zprávy v režimu “foto”, kde máte bílou “do modra” (6500K).

Po technické stránce je trendem určitě rozlišení, spousta výrobců začala podporovat Retina display funkce – přepočet vybraného rozlišení do nativního rozlišení monitoru. Aby se však efekt Retina uplatnil, pak musíte mít vysoké rozlišení (alespoň 2K ale spíše 4K = 3 840×2 160 4K). Dalším HW trendem je USB-C, které umí přenášet video signál ve vysokém rozlišení a současně jím můžete napájet další zařízení (mobil, tablet).  

Trendem jsou ale také ceny. Ty jdou neustále dolů – což je špatná zpráva pro výrobce a dodavatele ale vynikající zpráva pro zákazníka. Monitor co stál před deseti lety 30 tisíc, dnes pořídíte za poloviční cenu. Nebo můžete dát za monitor to samé co před lety ale ten současný bude 2x lepší. Tedy, zaplatíte stejně ale dostanete daleko víc.  

EIZO CG 2730

• Co konkurence a jaká je přidaná hodnota EIZO?

Ono je to hodně o tom tlaku. Naše nejbližší konkurence byla NEC ale to už je minulost. Na druhou stranu, konkurence je potřeba, neustále vás to posouvá. Pokud máte konkurenci, která se vám hodně přibližuje a pracuje na něčem zajímavém, jdete do toho taky, i když to zrovna nutně nepotřebujete. V první řadě musíte mít samozřejmě špičkový výrobek. K němu ale patří i špičkový support – v našem případě software. Čím dál důležitější je v poslední době servis. To máte podobné jako s autem. Tak třeba BMW – skvělá značka, spolehlivý vůz. Ale když potřebujete servis, dají vás na čekací listinu s tím, že nejbližší termín je třeba za měsíc. Teď mám Mercedes a když jim zavolám, že potřebuji servis, zeptají se mě, jestli chci přijet zítra ráno nebo ještě dnes. A to jsou ty obrovské rozdíly v přístupu k zákazníkovi. Nejen mu prodat skvělý výrobek ale zajistit i špičkový servis po celou dobu, co jej bude používat.

• A nějakou zajímavost nebo perličku z “kuloárů” na závěr? 

Ano. Jistě není bez zajímavosti, že značka EIZO letos slaví 50 let. Přemýšleli jsme, že bychom při té příležitosti uspořádali nějakou slávu. Ale když jsem se ptal vedení přímo v Japonsku, jestli nepřipravit nějakou speciální akci k příležitosti výročí, koukali na mě jako na blázna. Že prý 50 let není z jejich pohledu nic, žádný důvod k oslavě. Na tradice se dívají v Japonsku úplně jinak než u nás. 

Děkuji za rozhovor