Digitální fotografie - zpracování (6): MPX, DPI, rozměr

V dalším díle seriálu o zpracování fotografií se budeme věnovat pojmům (pro mnohé až téměř sprostým slovům) jako jsou: megapixely, DíPíÁj (DPI), pozorovací vzdálenost a podobně. Zkrátka, co by nás nutně mělo zajímat v rámci tisku, potažmo předtiskové přípravy.

Úpravy fotografií: ano či ne?

Pro mnohé z nás stále tak trochu kontroverzní téma. Leč zcela zbytečně! Spousta fotografů své snímky upravuje a nestydí se za to. Další nemalá skupina je naopak kategoricky proti (ať už z přesvědčení či nedostatku zkušeností v rámci postprocesu). Proti gustu žádný dišputát, že?! Na druhou stranu, všechny snímky dnes projdou více či méně editačním sítem, takže úpravě – ať cílené nebo automatické – se stejně nevyhneme. Platí především, umísťujeme-li fotografie někam na web, sociální sítě atd. A právě o to běží. Je lepší mít úpravy pod kontrolou (byť ne 100%) než vše svěřit “hloupé” mašině či online algoritmům, že?!

Obrazový formát a barevný prostor

Témat obrazových formátů jsme se věnovali například v tomto článku, barevné prostory jsem řešili zrovna minule, takže jen opravdu stručně. Volba obrazového formátu i barevného prostoru se přímo odvíjí od toho kam a jak chceme konkrétní snímky použít. Pro fotografie, určené pro webové prezentace nebo jako malé snímky 10x15cm do rodinného alba, bohatě postačí JPG a sRGB. Naopak u fotografií určených pro velkoformátový tisk – stejně tak snímky, jež hodláme dále upravovat – se vyplatí bezeztrátový TIFF (vyvolaný z RAWu) a větší barevný gamut (Adobe RGB). Pozor na ProPhoto RGB, to je formát – v praxi zatím nevyužitelný!

MPX neboli rozlišení

Na jejich počtu záleží, nicméně posuzovat je můžeme vždy jen vzhledem k dalšímu využití snímků. Rozlišení (resolution) udává počet obrazových bodů, s nimiž je konkrétní digitální senzor schopen pracovat. Mpx udává vlastně množství reprodukovatelných detailů, kdy standardem současných fotoaparátů je cca 18 MPix. Pro příklad: fotografii s rozlišením 5184 x 3456 bodů (Š x V) – násobek nám dá rozlišení 17 915 604 bodů (18 MPix). Obrovské množství detailů, což stačí k velkoformátovému tisku metrových rozměrů (A0 / cca 120×90cm).

Kdy má velké rozlišení smysl

u velkoformátových fotografií
čím větší formát chcete tisknout, tím větší rozlišení potřebujete
chcete-li fotografii dále upravovat, dělat výřezy atd.

Kdy je vysoké rozlišení zbytečné

fotografie určené pro web
fotografie na FB, Instagram, Google+ atd.
malé náhledy – například pro posílání emailem
tisky menších rozměrů (9×13, 10×15cm ap.)

Pozor! S rozlišením totiž roste i datový objem. Je rozdíl uploadovat 200kB (JPG snímek 80% kvalita, 1200 x 800 bodů, sRGB) vs 8 MB fotografii (JPG 100%, 18 MPix, Adobe RGB).

DPI – jemnost tiskového rastru

Je přímo závislé na fyzickém rozměru – rozlišení snímku. DPI udává hustotu jednotlivých tiskových bodů, které produkuje tiskárna! Jde o přepočet digitálních bodů (pixelů) a jejich následnou reprodukci na papír (tisk). Běžným mýtem je, že DPI by mělo být co nejvyšší – čím vyšší, tím jemnější tisk. V praxi je to samozřejmě nesmysl. Proč?

Vysoké DPI zbytečně zatěžuje tiskárnu, PC, RAM, tiskový rip
Většina tiskáren a tiskových driverů má stejně omezení (DPI)

Cílem je, zvolit optimální DPI

Malé DPI umožňuje tisk větších rozměrů. Současně však klesá ostrost
Vysoké DPI zvyšuje ostrost – množství detailů. Ale zatěžuje vše okolo

Co tedy zvolit? Pravda je někde uprostřed.

Vždy je třeba brát v úvahu…

Pozorovací vzdálenost

Přímo určuje hustotu použitého tiskového rastru (DPI). Je dobře známo, že naše oko dokáže rozlišit prostorové detaily, odpovídající vzdálenosti cca 1 úhlové minuty. Z toho nám plynou dvě zásadní věci:

pozorovací vzdálenost = úhlopříčce obrazu
rozlišovací schopnost oka klesá s rostoucí vzdáleností

Standardně uváděný rastr 300 DPI platí u fototisku pro formát A4 (210×297 mm), kde je pozorovací vzdálenost 37cm (= úhlopříčka A4). Rozlišení oka je zhruba 0,15 mm. Pozor, platí jen teoreticky – je to individuální.

PPI, LPI, DPC

Ještě pro doplnění k – DPI (dots per inch) nám udává fyzický tiskový rastr v palcích (1” = 2,54 cm). Aby to nebylo tak snadné, používají se ještě další jednotky a proto zde často vzniká pěkný zmatek! Běžně lidé zaměňují bod tiskový s bodem obrazovým (pixelem). Setkat se tak můžeme i se zkratkami: PPI, LPI, DPC a DPM.

PPI (Pixel Per Inch), používaná u monitorů či skenerů
LPI (Lines Per Inch), používaná v běžné polygrafické praxi (př.: ofsetové tiskárny)
DPC a DPM (Dot Per Centimetr a Dot Per Milimetr)

Záleží i na samotném tiskovém zařízení. Tiskárny využívají různé technologie a různě velké tiskové body i rastrování.

Fotolaby využívají rastry se spojitými tóny a nižší tiskový rastr.
Inkoustové tiskárny naopak – nespojité tóny a vysoký tiskový rastr

Jak pracuje inkoustová foto tiskárna

Tiskový bod je složen ze 4 a více barevných bodů. Máme-li výchozí rastr 300 dpi, inkoustová tiskárna pracuje s fyzickým rastrem běžně i 4x vyšším (1200 DPI, na každý obrazový bod připadají další 3-4 „sub-pixely“). Je to dáno tiskovou hlavou, velikostí a počtem jednotlivých trysek a systémem jejich řízení. Tak například moje inkoustová 8-barevná tiskárna Epson Stylus Pro 7890 tiskne s rozlišením až 2400×4800 DPI s proměnlivou velikostí jednotlivých kapiček (tuším, že minimální kapička je 4 pl ale jsou zařízení, které dokáží vytlačit kapku o velikosti až 2 pl nebo dokonce 1 pl).