Věčné dilema: jaký barevný prostor? Názory se zde diametrálně rozcházejí. Paradoxně – jak už to tak v podobných případech bývá – odpověď je prostá. Ale… musíme se ptát správně! Každý barevný prostor (Color space, color gamut) má určitý rozsah barev, který je schopno to které zařízení zobrazit nebo reprodukovat (digitální fotoaparát, skener, tiskárna, monitor).
- Digitální fotoaparáty nebo monitory pracují na principu 3 primárních barev (Red + Green + Blue = RGB). Základem je černá plocha, na kterou je třeba dostat světlo – nasvítit ji.
- Vycházíme z trojúhelníku uvnitř barevného diagramu, kde vrcholy tvoří: červená, zelená, modrá a všechny další odstíny v trojúhelníku jsou jejich kombinací. Barvy mimo trojúhelník (gamut) již zařízení nedokáže zobrazit.
- Špičkový monitor (například EIZO ColorGraphic) se primárními barvami blíží právě hodnotám 650 nm (Red), 520 nm (Green) a 450 nm (Blue), aby pokryl co nejširší barevný prostor. Ještě je to srozumitelné? Tak pojďme dál.
Z fyzikálního pohledu barvy jako takové vlastně neexistují. Barvy nejsou ničím jiným než elektromagnetickým zářením. O to horší to je z toho pohledu, že zrak je schopen “pojmout” jen malou část spektra, konkrétně cca 400-700 nm. Krátké vlnové délky ( < 400 nm) jsou ultrafialové záření – ultraviolet / UV; dlouhé vlny ( > 700 nm) představují infračervené záření – InfraRed / IR. “To mezi” UV a IR jsou okem pozorovatelné barvy, potažmo světlo různých vlnových délek.
RGB vs CMYK
Zatímco RGB model pracuje na principu tzv. aditivního míchání barev – kdy výchozím stavem je černá, všechny tiskárny naopak využívají systém tzv. subtraktivního míchání barev – výchozím stavem je bílá (papír). V ten okamžik logicky RGB model nemůže fungovat, proto je nutné využít zcela opačnou cestu. A tou je CMYK, skládající se ze 4 základních barev: azurová (cyan-C), purpurová (magenta-M), žlutá (yellow-Y) a černá (black-K).
To nás zajímá zejména z důvodu převodu mezi prostory: RGB → CMYK – ve fotografii nejčastěji metodou Perceptuální nebo Relativní kolorimetrickou, kdy vlastně musíme “vmáčknout” větší prostor do menšího. Toliko na vysvětlení a nyní zpět k RGB modelu.
RGB gamut
Všechna zařízení se jen snaží co nejvíce přiblížit našemu zraku. RGB prostor je našemu vnímání barev nejblíže. Také z něj přímo vycházíme, neboť lidské oko funguje právě na principu 3 základních RGB barev (viz 7. třída ZŠ). Digitální fotoaparáty, skenery a LCD monitory doslova “simulují” lidský zrak. ALE…
Není RGB jako RGB. Prostorů RGB existuje více:
- sRGB – celosvětově uznávaný standard
- Adobe RGB (1998) – vylepšený rozšířený (Adobe RGB) prostor
- ProPhoto RGB – zatím špička v oblasti RGB zobrazení
Lidské oko je pořád nejdokonalejším barevně reprodukčním systémem na světě a především je adaptabilní (umí se přizpůsobit).
Takže co: sRGB (IEC61966-2.1) či Adobe RGB (1998)
Digitální fotoaparáty umožňují v menu nastavit, chceme-li fotografovat a ukládat snímky v prostoru sRGB nebo Adobe RGB. Základní poučka je prostá: Máte-li celý proces – od pořízení snímků až po jejich vytištění – plně pod kontrolou, pak rozhodně Adobe RGB. Dostanete z fotografií maximum barevných informací, Adobe RGB je zkrátka větší. Má to ale háček. Musíte dobře vědět, co děláte. Potřebujete alespoň základní znalosti o problematice CMS (color managementu).
Kdy je lepší sRGB?
Pokud nebudete mít své snímky plně pod kontrolou – například když je odevzdáváte klientovi – pak jednoznačně sRGB. Proč? Netušíte, co se s fotkami dále bude dít, kde si je klient nechá tisknout, na čem je bude prohlížet atd.
Odevzdáte fotky klientovi v Adobe RGB. Klient si je následně vytiskne v automatickém kiosku. Taková zařízení zpravidla pracují pouze v sRGB prostoru. Předpokládají tak, že všechna data jsou v sRGB. Vaše fotografie ale jsou v Adobe RGB a máme problém! Výsledkem budou “vyšisované” barvy a silný pokles kontrastu. Proč? Protože nedošlo k převodu mezi barevnými převody.
ProPhoto RGB
ProPhoto RGB prostor (nebo Romma RGB) vyvinul Kodak pro využití v digitální fotografii. ProPhoto RGB nabízí ještě větší škálu odstínů – zejména v červených a zelených tónech. Dokáže reprodukovat více než 90% možných povrchových barev v CIE Lab prostoru. Na druhou stranu, množství detailních měření udává se, že cca 13% z reprodukovatelných barev, jsou v podstatě barvy imaginární, neexistující. Při práci v rozšířených barevných prostorech (ProPhoto RGB i Adobe RGB) se doporučuje pracovat s vyšší bitovou hloubkou: 11, 12, 14, 16-bit (8-bit, typické pro JPG, je zde nedostačující). Praktické to je zejména kvůli zabránění posterizaci. Jedná se o jev, kdy v jedné konkrétní – tonálně bohaté oblasti zkrátka dojde barva. Setkat se s tím můžeme například u fotografií oblohy či pleťovky.
ProPhoto RGB zatím nemá příliš možností uplatnění, neboť žádný současný monitor ani fotoaparát ještě nedokáže plně využít celou škálu ProPhoto RGB prostoru. Jedná se tedy zatím stále spíše o RGB prostor budoucnosti.
ICC profil
Datový soubor, přesně popisující každé zařízení z pohledu barevné reprodukce. Jedná se o převod všech RGB hodnot na normalizované barvy do prostoru CIE Lab – etalon v oboru, centrální barevný prostor.
- V případě dvou rozdílných RGB prostorů dochází k barevnému přemapování, aby barvy na vstupu (DSLR) byly co nejblíže barvám na výstupu (monitor).
- K odchylkám dochází vždy, nicméně jsou zanedbatelné – resp. tak malé, že je nemáme šanci okem rozpoznat.
- Pokud tedy pracujeme s fotografiemi a chceme změnit prostor RGB (například: Adobe RGB → sRGB, viz fotografie určené pouze na web), musíme vždy použít funkci „převést do profilu“.
A když profil chybí?
Zásadní chyba, ke které často dochází, že uživatel (buď záměrně ale většinou spíše omylem) odstraní z EXIFu fotografie příslušný vložený profil. Pak můžeme jen hádat, nicméně vždy je lepší nějaký profil než žádný. Takže jediným řešením je pak metoda pokus-omyl: sRGB nebo Adobe RGB?
Jaký prostor je tedy lepší
Není to o tom jestli do sRBG nebo Adobe RGB, je to o způsobu využití fotografií a především o komunikaci. Nemá smysl používat Adobe RGB v kombinaci s fotografiemi určenými pro web, sociální sítě. Výsledkem pak totiž budou mdlé barvy a celkový pokles barevného kontrastu – zejména v zelených a červených tónech, kde má AdobeRGB (oproti sRGB) značně navrch. Naopak Adobe RGB použijme, máme-li celý proces fotografie pod kontrolou a současně máme povědomí o správě barev (například sami tiskneme fotografie na kvalitní foto tiskárně). Adobe RGB je relevantní též pro “poučené” klienty.
