QCM a color management – jak na přesné barvy

Většina laiků netuší co to vlastně color management (CMS neboli správa barev) je a jak funguje. Spousta lidí to vnímá tak, že CMS je něco co má vylepšovat barvy (potažmo fotografie), což je samozřejmě zásadní omyl. Správy barev má “pouze” zobrazovat barvy korektně, podle předem daného standardu. Původní myšlenka projektu QCM (Quick Color Match) byla, vymyslet něco pro japonské důchodce, kteří sedí celý den doma u PC a upravují si fotografie. Šlo o to, celý proces CMS co nejvíce zjednodušit. Paradoxně se však nakonec stal systém QCM dost oblíbený i mezi profesionály. Ostatně Ing. Antonín Charvát, ředitel EIZO ČR, to celé shrnuje následovně:

“Pro mě je největším uznáním, když i takoví odborníci na CMS jako jsou například: Jiří Jedlička (Canon), Martin Lucký (Epson) nebo Honza Kaiser (FOMEI) hodnotí QCM kladně a dokonce si jej instalují i na svých showroomech.”

Problém jménem CMS (Color Management System)

Česky, hezky, jednoduše: Správa barev. Lidé obecně příliš color managementu nerozumí a většinou mu ani rozumět nechtějí. U amatérů je to téměř pravidlo, ale překvapivě i dost profesionálů z oblasti foto/video otázku CMS často neřeší. Přeci jen, je třeba nastavit relativně dost parametrů (bílý bod, černý bod, jas, kontrast, hodnotu gamma). Navíc, při tisku do celého procesu zasahuje jak správa barev programu, z kterého tisknete (APS, ALR) tak i ovladač tiskárny. Dochází poté k duplicitnímu (parazitnímu) přepočtu a výsledky jsou samozřejmě špatné. Quick Color Match (QCM) celý proces výrazně zjednodušuje. 

EIZO, EPSON, CANON: zrod QCM

Na začátku stála silná koalice: tři největší hráči ve svém oboru na trhu. Cestou bylo, vše unifikovat. Jenže k tomu je zapotřebí spolupráce všech zúčastněných stran, tj. jak dodavatelů nejpoužívanějších SW řešení (Adobe), tak výrobců tiskáren (Canon a Epson). Ti tři společně vytvořili řešení (plugin), významně zjednodušující celý systém. Všechny procesy běží dál na pozadí ale uživatele zbytečně nezatěžují. Další zádrhel však nastal u softproofu. Předtisková příprava a tisk samotný fungovaly, ale co kontrolní náhled? Ten neseděl! Přišla na řadu logická otázka: “Kde je chyba? Na straně tiskárny nebo monitoru?”. A právě zde vstupuje do hry EIZO, za účelem navržení a dodání modulu, řešícího správný kontrolní náhled. 

QCM a Softproof 

QCM ladí bílý bod v kolorimetrické rovině – nikoli jen ve stupních Kelvina. Pracuje s dvojicí souřadnic (x, y) – což je daleko přesnější pro správnost kontrolního náhledu. Ten si následně ladíte jen pomocí myší v celém kolorimetrickém grafu. Celý systém EIZO vlastně převzalo ze svého SW ColorNavigator. SW navíc využívá malou, praktickou fintu v nastavení CMS na straně monitoru. Nevytváří totiž profil monitoru s jeho nativním gamutem ale vytváří profil monitoru s gamutem Adobe RGB – využívá rozšířený prostor, který stačí na pokrytí barevného rozsahu tiskáren, pro které byl QCM vytvořen (Canon a Epson). Výhoda je, že QCM SW vůbec nemusí řešit, jaký fotografický monitor je reálně připojen a jaký je jeho skutečný gamut. Nicméně stále je třeba mít na paměti, že:  

“Kalibrace představuje pouze měření podle nějakého standardu. Nic víc, nic míň. Je to jako jít k očnímu s tím, že špatně vidím a čekat, že vám pan doktor oči spraví. Ale on vám je nespraví, pouze vám je změří a pak na základě výsledku doporučí odpovídající brýle (dioptrie). A když si je nasadíte, budete s nimi vidět dobře. S kalibrací je to úplně stejné. Jde pouze o změření vlastností monitoru a zapsání získaných informací do souboru (barevný profil monitoru, ICC).”, dodává k tomu Ing. Antonín Charvát, ředitel EIZO ČR.

Druhou částí celého procesu je pochopitelně, jestli těmto informacím správně porozumí také váš grafický program nebo editační SW, s kterým pracujete. Je bohužel běžnou praxí, že uživatelé často pracují s programy, které s profily monitoru vůbec nepracují. To je samozřejmě problém, kde můžete ladit a kalibrovat do nekonečna ale je vám to k ničemu.   

Zajímavý je už samotný fakt, kdy se 4 výrobci domluvili, na společný projekt. Tím spíš, že ve dvou případech dokonce jde o přímé konkurenty (Canon, Epson). Je zkrátka výhodné příjít s řešením a na něm pracovat v kooperaci se správnými odbormíky na dílčí části – byť jde o konkurenty. Nakonec se to vyplatí všem zúčastněným stranám, dostanete se víc do povědomí a současně ušetříte na marketingu.