Nesporná výhoda digitální fotografie spočívá v její flexibilitě! Nejsme v podstatě ničím omezeni – snad vyjma technických limitů (které se navíc neustále posouvají). Výsledek tak do velké míry závisí pouze na naší fantazii a kreativitě. Zároveň můžeme bez nadsázky říci, že fotografie se stane skutečnou Fotografií až jejím vytištěním, kdy držíme v ruce fyzický obrázek, výsledek našeho snažení. Než však dojdeme do této fáze, fotografie prochází různými úpravami a vylepšeními (někdy k dobru věci jindy naopak).
Ukázky aplikace různých (sw) fotografických filtrů – k dispozici jak přímo ve fotoaparátu,
tak i v PC – Adobe Photoshop, Adobe Lightroom, Zoner Photo Studio atd.
Zleva doprava / shora dolů:
Vysoký kontrast, Nízký kontrast, Sépiový filtr
Černobílé, Duotone – Cyan (modrý filtr), Duotone (Black ‘N’ White ‘N’ Red)
| Doplnění: |
| Softwarové fotografické filtry byly a jsou určitým fenoménem digitální fotografie. Mnozí uživatelé fotoaparátů je rádi a často aplikují na své snímky. Je to dobře či špatně?
Platí, že filtry jako takové jsou v pořádku, pokud je jejich smyslem vylepšení a doladění fotografie (popř. podtržení atmosféry). Další otázkou poté zůstává kdy a jak filtry aplikovat?! Ať tak či onak, jde o další kreativní fotografický prvek, který může dát našim snímkům zcela nový rozměr. |
Fotografické filtry
Nejjednodušší cestou, jak získat tak trochu jiný snímek – odlišný od “tuny běžných výcvaků”, je aplikace některého z obrazových filtrů. Jedná se o funkci přímo ve fotoaparátech, nazývanou nejčastěji: Picture styles, Effect filters atd. Tato volba je dnes již ve všech fotoaparátech (kompakty, ultrazoomy, CSC, DSLR ale i fotomobily a smartphony). Mezi nejběžnější a nejpopulárnější filtr patří bezpochyby: monochromatický filtr (B&W / ČB fotografie)… dále je populární sépiový filtr (žluto-hnědý filtr, imitující staré klasické fotografie) a potom jsou to další filtry typu: živé barvy, neutrální, standardní… Mezi běžné filtry patří také: Portrét či Krajina.
Nejedná se v principu o nic jiného než rychlou úpravu JPG snímku přímo obrazovým procesorem vašeho fotoaparátu.
- Výhoda této funkce spočívá v rychlé a okamžité úpravě fotografie, navíc lze filtry měnit snímek od snímku.
- Nevýhodou (a to dost podstatnou) je nevratnost procesu! V momentě, kdy totiž jakýkoli filtr na libovolný snímek aplikujete, už ho tam máte napořád (JPG formát).
Obrazové filtry
Mají smysl u fotografií hotových (JPG), které již dále nehodláte nijak zpracovávat ale chcete je rovnou použít (vystavit na web například). Naopak obrazové filtry nemají smysl u focení do RAW formátu (ten je prostě ignoruje)!
Menu DSLR (Canon): Ukázky několika běžných obrazových SW filtrů
(zleva doprava, shora dolů): Standard, Portrét, Černobílý, Uživatelský
Digitální zrcadlovky používají celkově mnohem slabší úpravy než kompakty,
přímo ve fotoaparátu lze okamžitě aplikovat různé filtry, které fotoaparát automaticky ihned aplikuje na daný snímek.
Například:
Standard – lehce doostřuje; Portrét – měkčí kresba;
Monochrome – odbarví (stáhne všechny 3 kanály RGB na střed);
Uživatelské – možno definovat vlastní výstupní parametry
JPG nebo RAW?
Obrazové filtry neboli úpravy fotografie se úzce pojí s aktuálně používaným obrazovým formátem – formát v kterém ukládáte snímky: JPG nebo RAW? Formát JPG je již “hotový” snímek (samozřejmě v digitální podobě), který lze rovnou použít k publikování, sdílení či tisku. Formát RAW představuje pouze soubor dat, z kterých snímek teprve musíme vytvořit.
| Doplnění: |
| Není problém dodatečně v PC při vyvolání RAWu aplikovat libovolný filtr. Kompromisem tak může být fotografování do JPG a RAW zároveň. V případě použití některého z filtrů, bude filtr aplikován jen na JPG soubor, zatímco soubor RAW (té samé fotografie) zůstane filtrem nedotčen! |
Sépiový filtr – nahoře; Monochrom (B&W neboli Černobílý) filtr – dole
Sépiový filtr je zvlášť působivý, neboť jednak evokuje staré, klasické fotografie a zároveň má silně teplý (a tedy příjemný) nádech
Editace v PC vs Fotoaparát
Z mnoha důvodů je tedy rozumnější aplikovat filtry až dodatečně – během editace fotografie v počítači. Prvním důvodem je “vratnost procesu”, máte vždy k dispozici originální JPG fotografii. Dalším důvodem je plná kontrola nad výsledkem – vyjma případů, kdy používáte předdefinované filtry v PC nebo plně automatické funkce. V počítači můžete celý proces kontrolovat, opakovat nebo také zrušit. To přímo ve fotoaparátu nelze – nebo ANO ale v hodně omezené míře (můžete např. ovlivnit míru doostření či kontrastu). V pokročilých fotoaparátech bývá možnost volby úpravy filtrů s tím, že můžete ovlivňovat základní parametry jako je: doostření, kontrast, saturace, tón (resp. jejich míru na finálním snímku). Fotografie tak poté mohou být kontrastnější, saturovanější (barevnější), více zostřené atd.
Každý fotoaparát má vlastní nabídku (a množství) fotografických filtrů, které lze aplikovat rovnou (fotografie se vám uloží již na kartu s konkrétním filtrem – úpravou).
Mezi ty klasické filtry patří: Standard, Naturální, Portrét, Krajinka, Černobílý, Sépiový, Živé barvy, Vysoký kontrast, Nízký kontrast…
U pokročilejších fotoaparátů lze vedle továrních hodnot definovat i vlastní nastavení,
kde můžeme ovlivnit 4 základní parametry (viz obrázek): Ostrost, Kontrast, Saturace a Tón
(obr. vlevo – nabídka parametrů; obr. vpravo – konkrétní úprava).
Černobílá fotografie
Jednoznačně nejoblíbenější z fotografických filtrů – černobílá fotografie (přesněji monochromatická, zobrazující jen odstíny šedé). Paradoxně i v éře digitální fotografie a všech možností, které přináší, je dnes velice populární snímat do “monochromu” (ČB fotografie). Nejčastěji se tak děje s využitím B&W filtru přímo ve fotoaparátu.
- Problém je, že na malém LCD to vypadá skoro vždy moc dobře ale na velkém monitoru už to taková bomba být nemusí. A co hlavně, ty barvy už tam nikdy nedostanete – nefotíte-li současně do RAW formátu.
- Dalším závažným problémem jsou limity JPG (bitová hloubka, komprese). Převod barevné fotografie na ČB spočívá v automatickém nastavení stejných hodnot R+G+B pro každý obrazový bod , čímž dostaneme jen 256 úrovní šedé. Normálně to stačí ovšem právě u ČB fotografie to na plynulé přechody a jemnou kresbu stačit nemusí. Snímky pak v oblastech s bohatou tonalitou posterizují (dojde konkrétní odstín).
Proto se NEvyplatí – speciálně v případě černobílých snímků, filtr přímo ve fotoaparátu! Lépe je to nechat až na editaci v PC. Snímek pochopitelně nejlépe vyvolat a upravovat z RAW formátu. Vše výše zmíněné platí zejména pro tisk fotografií a větší formáty – A4 a více.
Aplikace B&W filtru ve fotoaparátu (nahoře) / Tvorba Monochrom snímku ručně v PC (dole).
Typický příklad proč je lépe nechat úpravu (aplikaci filtru) až při zpracování v počítači:
Zatímco auto-funkce ČB fitru všechny tři kanály (RGB) zprůměruje (stáhne na střed),
ručně v PC máte mnohem větší volnost co se snímkem dělat!…
Můžete si “pohrát” s každým kanálem (R, G, B) zvlášť, můžete dát snímku lehce
“teplý” (sépia) nádech, můžete přidat šum (simulace klasických filmů) nebo vinětaci
(zde spíše “anti-vignete”) a další efekty… fantazii se meze nekladou.
Shrnutí
Má tedy smysl používat SW fotografické filtry? A má smysl používat filtry přímo ve fotoaparátu? Na první otázku odpovím s klidným svědomím kladně! Důležitý je přeci výsledek a náš fotografický záměr. Tomu mohou filtry rozhodně pomoci.
Černobílá fotografie je především o liniích a křivkách. Pokud je náš snímek právě o nich, proč to nezdůraznit?! Převod do monochromu je často výborným způsobem, jak toho dosáhnout! Chceme-li snímku dodat retro atmosféru, sépiový filtr je skvělou volbou. Takže ANO, sw filtry mají rozhodně ve fotografii své místo!
Na druhou otázku (SW filtry přímo ve fotoaparátu) odpovím NE! Nemají smysl! Softwarové filtry ve fotoaparátu jsou rychlým a snadným řešením, jak dosáhnout “jiného” výsledky, ovšem chceme-li mít plnou kontrolu nad výsledkem, lépe dát přednost až post-procesingu v PC. Navíc, jakmile jednou nějaký filtr na konkrétní snímek aplikujete, už vám jej nikdo neodpáře (s výjimkou RAWu)! Filtry jsou výborná věc a kreativní prvek fotografa, ovšem jen máme-li je pevně pod kontrolou!
Kompletní eKniha (rozšířené vydání), kde najdete vše o focení digitální zrcadlovkou:
245 stran, 340 fotografií, 26 kapitol (autor: Martin Hájek)
Martin Hájek (autor, foto a text)
