Fotografujeme s DSLR (19) – Velikost a rozlišení

Neboli počet obrazových bodů, což lze nastavit přímo v menu fotoaparátu. Rozlišení můžeme přímo ovlivnit vždy (a to i u těch nejjednodušších digitálních fotoaparátů), fotíme-li do JPG. Někdy lze rozlišení definovat i v případě RAWu ale to není moc praktické.

Rozlišení je rozděleno většinou na 3 základní velikosti: L – M – S.

Vezmeme-li jako příklad 18 Mpix snímač (fotoaparát), tak:

•     L (Large) = maximální rozlišení (tedy 18 miliónů obrazových bodů);
•     M (Medium) = poloviční rozlišení (cca 9 miliónů obr. Bodů);
•     S (Small) = cca 1/3 rozlišení (cca 6 Mpix)

V dnešní době, velice dobře dostupných pamětí (SDHC, SDXC karty – 16, 32, 64 GB), vůbec nemá smysl rozlišením šetřit. Tím spíše, že nikdy nevíte, jak velikou fotografii budete potřebovat nebo jak velký výřez z ní vytvoříte.

Proto rozlišení nejlépe vždy na maximum a raději mít po kapsách (ve fotobrašně) 1-2 náhradní paměťové karty. Taková investice se rozhodně vyplatí! Pamatujte na zlaté pravidlo:

Zmenšovat fotografii lze vždy (bez ztráty kvality)! ALE zvětšovat nikoli (resp. jen na úkor ostrosti, kresby a celkové brilance obrazu)!

Porovnání obrazové kvality

Totožné úpravy: barevné kanály, práce s křivkami, expozií a redukce šumu – prováděné:

v RAWu (nahoře) vs JPGu (dole)

Pravý snímek (úpravený v JPGu) zde sice na první pohled nevypadá vůbec zle… ALE

Pokud jej blíže prozkoumáme, zjistíme, že v oblastech s výraznou “červenou”,

dochází k silným přepalům právě v červeném (R) kanálu!

U fotografování lidí a “pleťovky” obecně – častý problém

Parametry obrazu

Mezi základní parametr fotografie řadíme: A) Rozlišení a B) Kvalita (obojí “na max”) Pak máme další parametry obrazu, které nám výrazně ovlivňují fotografii jako takovou. Dalším v řadě bude rozhodně: C) Vyvážení bílé – které nám udává (nebo také ne) barevnou přesnost snímku.

Krom toho je nutné každému snímku přiřadit ještě další parametry jako:

•                 D) Jas (světlo / stíny)
•                 E) Kontrast (rozsah/bohatost světel a stínů)
•                 F) Saturaci (bohatost barev)
•                 G) Tonalitu (“jemnost”)
•                 H) Doostření (ostrost)

Ukázky vlivu komprese (kvality) JPEGu:

Maximální kvalita (100%) neboli minimální komprese obrazu

Snímek má relativně slušnou kresbu, ostrost a minimum šumového zrna

– způsobeného právě nízkou komprimací… Snímek je ale také dost velký (cca 7,3 MB)

Poloviční kvalita (50%) poměrně velká komprese obrazu

Po stránce kresby i ostrosti už jsme na tom výrazně hůře, silně se zde projevuje

komprese obrazu (barevné přechody už nejsou zrovna 2x plynulé)

Celková velikost obrazu je ale také už cca 10x menší (cca 725 kB)

Nejhorší kvalita (0%) neboli maximální komprese obrazu

Tak teď už je to vážně humus!! Nic dalšího k tomu nemá smysl dodávat!

Celková velikost obrazu = cca 183 kB! A uznejte sami: Stojí to za to?!

Kompletní eKniha (rozšířené vydání), kde najdete vše o focení digitální zrcadlovkou:

245 stran, 340 fotografií, 26 kapitol (autor: Martin Hájek)

Martin Hájek (autor, foto a text)

Závěrem

Takže jak na ono – dnes již téměř hamletovské dilema: „Do JPGu nebo do RAWu?“

Odpověď je vcelku prostá! Jde jen o to, dobře zvážit, co vlastně fotíme, co budeme dále s fotografií dělat a jaké jsou naše nároky na výsledek?!

Chceme-li hotový snímek, s kterým se už dále nechceme přiliš “patlat”, volba JPG je jasná! To samé platí též pro “dovolenkové” či ryze dokumentární snímky nebo fotografie 10 x 15 cm do rodinného alba.

Pokud ovšem pořizujeme fotografie na kterých nám zvlášť záleží – typicky komerční zakázka nebo neopakovatelné snímky z exotické dovolené, kam už se pravděpodobně znovu nepodíváme – pak jednoznačně „do RAWu“.

Stejně tak má RAW smysl pro všechny snímky, které ještě budeme dále upravovat. Počítat ale musíme s tím, že to zabere mnohem více času, místa na disku (občas i nervů). Ale výsledek rozhodně za to stojí a super fotografie jsou tou nejlepší satisfakcí za tu práci navíc.

RAW + JPG

Moderní DSLR i pokročilé kompaktní fotoaparáty mají většinou ještě třetí možnost: Nastavení JPG + RAW. To znamená, že každý snímek nám fotoaparát uloží na kartu duplicitně: jako JPG (zpracovaný, hotový snímek) a zároveň jako RAW (tedy max informací).

To je zajímavá alternativa (kterou jsem dříve také používal), nicméně má to malý háček: Těch fotek je pak opravdu strašně moc (všechno prostě máte 2x), takže karta a hardisky jsou plné hned. Časem jsem od této volby zcela upustil! Dnes fotografuji převážně do RAWu (cca 80%), jen občas – u snímků ryze dokumentárního typu – přepnu na JPG…

Kompletní eKniha (rozšířené vydání), kde najdete vše o focení digitální zrcadlovkou:

245 stran, 340 fotografií, 26 kapitol (autor: Martin Hájek)

Martin Hájek (autor, foto a text)