V současném foto segmentu existuje mnoho dodavatelů fotografické techniky a příslušenství. V první řadě zde máme několika zvučných a zavedených jmen, které sice většinou nabízí kvalitu, ovšem často za značně přemrštěné ceny (za značku se holt platí a to napříč všemi “žánry”). Vhodnou alternativou tak často mohou být (a jsou) další – méně známí výrobci, kteří nabízejí to samé – mnohdy ve srovnatelné (nebo maličko nižší) kvalitě, ale za výrazně rozumější cenu. Jak si ale nenaběhnout a dostat za své peníze opravdu kvalitu? Jedinou možností je důkladné “proklepnutí” požadovaného zboží. Přesně to jsme udělali a “posvítili” jsme si na novinku na trhu – fotografické filtry Vffoto.
Vffoto filtry
Společnost Vffoto se specializuje na prodej fotografického a ateliérového příslušenství a zároveň představuje jednu z firem, vsázející na méně proslulé značky a hledajíce co nejlepší poměr ceny a výkonu. Novinkou v jejich portfoliu jsou fotografické filtry, které si nechává sama vyrábět (v Číně, japonskou firmou). Momentálně jsou k dispozici filtry: UV a polarizační (cirkulární), v dohledné době se chystá nabídka též filtru přechodového – ND, neutrálního šedého (ND) a filtrů barevných a infračervených. K dispozici jsme měli právě – v současnosti dostupnou, dvojici filtrů: polarizační (cirkulární) a UV filtr (obojí v průměru 77mm).
Krátké představení: C-PL a UV filtry
Polarizační filtry slouží principielně k odfiltrování tzv.: polarizovaného světla. Nepolarizované světlo můžeme (zjednodušeně) označit za světlo přímé (ať již přirozené či umělé). U světla polarizovaného dochází ke změně kmitání světelných částic, což se děje nejčastější v důsledku odrazu či rozptylu světla (průchodem nějakou “polo-propustnou” překážkou). Odražené světlo tak polarizačním filtrem eliminujeme, což nám produkuje brilantnější “vyčištěné” barvy a celkově tonálně I kontrastně příjemnější fotografie. To oceníme jak u krajimářské fotografie tak třeba též u produktových, reklamních snímků. Polarizační filtr ve svém důsledku odstraní odlesky (vyjma odlesků od kovových ploch). Existují dva typy polarizačních filtrů – lineární (L-PL) a cirkulační (C-PL filtry). Pro digitální fotoaparáty se více používají právě C-PL filtry (cirkulární polarizační), mají navíc speciální vrstvu, jež po průchodu filtrem opět změní směr kmitání světla (vhodné k přesnému automatickému měření expozice).
UV filtry mají za úkol eliminovat ultrafialové záření. Využijete je tak hlavně v “teplejších” a “vysoce položených” oblastech (kde je zvýšené UV záření). Principielně tedy UV filtr slouží k ochraně techniky, ovšem jeho benefitem je například také to, že dokáže ovlivnit “modrání dálek” (podobně jako skylight filtr) – typicky snímáte-li krajinu teleobjektivem. Vtip je tom, že snímač fotoaparátu má již svůj vlastní UV filtr od výrobce (který jej chrání), takže jeho funkce je spíše sporadická – vyloženě mechanická ochrana přední čočky objektivu (na druhou stranu mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že už mi nasazený UV filtr mnohokrát zachránil objektiv).
Základní charakteristika: Vffoto C-PL a UV filtry
Polarizační a UV filtry Vffoto Premium Series využívají špičkových materiálů a nejmodernějších technologií při výrobě. Jsou vybaveny 12-ti antireflexními vrstvami s praktickými funkcemi jako je: tvrdá ochrana (vrstva chránící povrch C-PL filtru před mechanickým poškozením či poškrábáním), vrstvou odpuzující vodu a olej (skvrny od vody nebo mastnoty stačí jednoduše setřít), ochranou proti nečistotám (udržuje povrch skla bez prachu a nečistot).
UV filtry jsou tvořeny kvalitním optickým sklem Schott B270 s vysokou transparentností (až 99,8 %) a barevnou neutrálností. Profil rámečku je 2 mm a tloušťka samotného skla jen 0,5 mm. Dostupnost UV filtrů PS je pro všechny – dnes běžně používané objektivy, s průměrem přední čočky 52-82mm. Hmotnost filtru je (dle průměru): 5,85g (52mm), 6,20g (55mm), 6,50g (58mm), 7,65g (62mm), 7,95g (67mm), 9,35g (72mm), 10,35g (77mm) a 11,80g (82mm).
Polarizační filtr Premium series je taktéž tvořen prvotřídním sklem Schott B270 se špičkovou polarizační folií japonské firmy Nitto. Všechny C-PL filtry PS jsou speciálně určeny pro digitální fotoaparáty. Mají profil rámečku 5,3 mm a sílu použitého skla 2,1 mm. Filtr je k dispozici zatím pro objektivy s průměrem (přední čočky) 67 a 77mm. Hmotnost filtru je 26,10 g resp. 33,75g (67 resp. 77mm).
Technická specifikace
Parametr | C-PL Premium Series | UV Premuim Series |
Typ skla | Shot Glass B270 | Shot Glass B270 |
Tloušťka skla | 2,1mm (+/- 0,1mm) | 0,5mm (+/- 0,1mm) |
Profil rámečku | 5mm | 2mm |
Antireflexní vrstvy | 12 (6 z každé strany) | 12 (6 z každé strany) |
Utěsnění fólie (C-PL) | Ano | Ano |
Mechanická odolnost | Ano | Ano |
Voděodolnost | Ano | Ano |
Odolnost proti mastnotě | Ano | Ano |
Použití krytky | Ano | Ano |
Přední závit | Ano | Ano |
Co u filtru sledovat
A co je vlastně u fotografických filtrů důležité? V první řadě je to samotné dílenské zpracování a kvalitu použitých materiálů. Pak je to samozřejmě chování filtrů a jejich vlastnosti v reálných podmínkách. Důležitá je tedy jak praktická část (manipulace s filtry, jak se s nimi pracuje, jejich montáž na objektiv a demontáž), tak hodnocení výsledných fotografii. A na tyto dva zásadní faktory jsem se také zaměřil především. Dále jsem ověřil jejich odolnost vůči všem negativním vlivům jako jsou: nečistoty, prach, mastnota a mechanická odolnost vůči poškrábání (vč jejich následného čištění). Pak následovala ryze technické části testu. Zde je důležité zohlednit všechny důležité faktory (nebo případná negativa) jako je úbytek světla konkrétního filtru, barevný posun, reflexe v protisvětle a samozřejmě vinětace (ztráta světla v rozích snímku). Pochopitelně je nutno důsledně rozlišovat C-PL vs UV filtr (každý má zcela jiné vlastnosti).
Klíčové oblasti testu
Zásadní vlastností UV filtrů (potažmo neutrálních a přechodových ND filtrů) je barevná neutralita, stejně jako množství úbytku světla (nulová nebo zcela zanedbatelná). Pakliže vám UV (ND, přechodové) filtry posouvají barevnost, je to vcelku problém. V případě C-PL filtrů je situace jiná a s barevným posunem se zde naopak počítat musí (filtrujeme viditelnou část světelného spektra, což se někde projeví). Stejně tak I úbytek světla je zde nevyhnutelný. K posuzování barevnosti jsme tedy použili jak “živé fotografie” (v exteriéru) tak snímky barevných terčů v interiéru. V exteriéru jsme pracovali (logicky) s denním světlem, v interiéru poté s umělým světlem – vždy s konstantním (ručním) vyvážením bílé barvy – aby zůstala zachována maximální objektivita výsledků.
- Důležitá je také odolnost vůči reflexím (fotografování v protisvětle, potažmo bočním světle – bez použití sluneční clony), což jsme testovali logicky v exteriéru na denním světle.
- Třetí fází testu bylo fotografování jednolité plochy (k čemuž dobře poslouží obyčejná bílá zeď), na které se dobře kontroluje vinětace(tmavnutí rohů), ta bývá problém zejména u širokoúhlých objektivů.
- Na závěr jsme zkontrolovali úbytek světla – pro C-PL filtr je relevantní, pro UV filtr by měl být nulový (nebo zcela zanedbatelný). Ohled jsme brali samozřejmě též na kvalitu (případný pokles) kresby, ostrosti, která by taktéž měla být zcela minimální (nejlépe žádná).
Jaký byl postup při testu
Zvolili jsme takový postup, abychom zohlednili všechny důležité faktory ale zároveň získali co nejrelevantnější výsledky. Základ spočíval vždy ve vyfotografování scény bez filtru (slouží jako etalon) a následně s použitými filtry. Venku jsme fotografovali sice na denním světle ale na přímém slunci (s jasnou oblohou) a během krátkého časového úseku (aniž by tedy došlo k barevnému posuvu vlivem změny světla, denní doby). V interiéru (terče) jsme využili umělý stabilní světelný zdroj. Po celou dobu testu jsme pečlivě hlídali měření expozice tak, aby výsledek byl ve všech případech expozičně shodný (tedy srovnatelný) a nedocházelo ke zkreslení (např. přepočtem u výrazněji podexponovaných fotografií).
Exteriér: Bez filtru nahoře), s C-PL filtry – HOYA (uprostřed) vs VFFOTO (dole).
V exteriéru jsme exponovali na ISO 100 a clonu f/11-16, expoziční časy se pohybovaly (dle Ne/Použití filtru od 1/40 do 1/125s), při fotografování terčů (interiér) jsme použili ISO 200 a clonu f/4–8 (časy se pohybovaly v rozmezí 1/8s až 4s). Ostření bylo provedeno ručně (a následně zaaretováno), ohnisková vzdálenost zůstala v dílčích částech testu též zachována. Jako formát snímků jsme použili RAW+JPEG (pro hodnocení byly využity JPG fotografie, RAW sloužil jen jako případná “záloha”). V průběhu testu jsme pracovali s širokoúhlým objektivem “Sigma 10-20mm f/4-5.6” a teleobjektivem “Sigma 70-200mm f/2.8” (testováno na “cropu”, takže reálně odpovídají ohniska úhlům záběru cca 15-30mm / širokoúhlý, resp. 140-300mm / teleobjektiv).
Exteriér: Bez filtru (nahoře), s C-PL filtry – HOYA (uprostřed) vs VFFOTO (dole).
Výsledky testu
Dílenské zpracování je perfektní a není mu v podstatě co vytknout – snad jen výrazně tužší chod otáčení (v objímce) u polarizačního filtru. Jde opravdu značně ztuha, což je však dosti subjektivním dojmem, navíc předpokládám, že se časem “vyběhá” (o případných výsledcích budu informovat časem, po dlouhodobějším užívání filtru).
Exteriér: Bez filtru (nahoře), s C-PL filtry – HOYA (uprostřed) vs VFFOTO (dole).
Velké plus mají vffoto filtry v oblasti údržby a odolnosti – speciální vrstvy evidentně fungují! Po umaštění (a že jsme si dali s děckama opravdu záležet!) jde špína a mastnota velice dobře a rychle dolů (stačí otřít suchým hadříkem). Naproti tomu například pro Hoyu představuje mastnota téměř neodstranitelnou překážku a dá dost práce filtr vyčistit. Na druhou stranu, prach se na Hoye téměř neusazuje, zatímco vffoto s prachem “kamarádí” více.
Častým problémem filtrů je ono klasické “zakousnutí” do závitu objektivu. Dost to otravuje a člověk si díky (ne)násilnému sundavání často filtr umastí. S tímto negativním jevem jsem se u vffoto překvapivě vůbec nesetkal, což mě velice potěšilo (ostatně jak řekl sám pan Fučík: “Onomu nežádoucímu zakousávání filtru jsme věnovali zvláštní pozornost…”). Filtry jdou lehce nasadit I demontovat.
Test kresby: Bez filtru (nahoře), s filtrem HOYA (2. od shora), s polarizačním filtrem VFFOTO C-PL (2. od spoda) a s UV filtrem (dole).
Hodnocení C-PL filtr
Polarizační Vffoto filtr jsem srovnával s Hoyou (které jsou všeobecně respektovány a představují špičku v oboru). Zásadní rozdíl byl v barevném nádechu zatímco Hoya byla “studenější” (do modra), vffoto byl naopak příjemně “teplejší” (do žluta). V případě úbytku světla – představovala Hoya rozdíl v průměru 1,5EV (což je standard), u vffoto byl úbytek světla v průměru 1EV (tedy o 0,5EV nižší). Co se týče odolnosti vůči odleskům, jsou na tom oba filtry (vffoto / Hoya) také velice dobře, nicméně lehce navrch měla v tomto směru Hoya. Na druhou stranu Vffoto zase – oproti Hoye, překvapil lepšími výsledky v případě vinětace (úbytku světla směrek k okrajům snímku).
Barevný posun: Bez filtru (nahoře), s filtrem HOYA (2. od shora), s polarizačním filtrem VFFOTO C-PL (2. od spoda) a s UV filtrem (dole).
Co se týče kontroly změny barevnosti, pro porovnání jsme použili středně šedou (18%) tabulku a porovnávali jsme tedy poměr hodnot na neutrální barvě v jednotlivých RGB kanálech. Pro co nejobjektivnější výsledky bylo samozřejmě nutné pracovat velice precizně s měřením expozice (neustálá kontrola histogramu + expozičních hodnot) a porovnávání paté bylo provedeno ve stejném místě (hodnotil jsem cca 25% plochy okolo středu – z důvodu eliminace případné drobné odchylky optiky, vlivu obrazového šumu atp.). Výsledky? Srovnání dopadlo velmi vyrovnaně – u obou filtrů (vffoto / Hoya) se odchylka barevnosti pohybovala okolo 3,5% (vffoto dopadl o 0,4% lépe), což je výsledek velice dobrý.
Test vinětace: Bez filtru (nahoře), s filtrem HOYA (2. od shora), s polarizačním filtrem VFFOTO C-PL (2. od spoda) a s UV filtrem (dole).
Hodnocení UV filtr
Vffoto UV filtr Premium Series dosahuje zcela vynikajících výsledků. Úbytek světla je zde max 0,25 EV, což je zcela v toleranci. Barevný nádech je v podstatě nulový (max. 0,3%). Odolnost vůči odleskům je na vysoké úrovni, stejně jako “imunita” vůči vinětaci – obojí také díky extra úzkému profilu filtru.
Odchylka barevnosti (v %, viz. tabulka) – Bez filtru (vlevo), s filtrem HOYA (2. zleva), s polarizačním filtrem VFFOTO C-PL (2. zprava) a s UV filtrem (vpravo).
RGB odchylka (měřeno v %) | ||||
kanál | Bez filtru | C-PL Hoya | C-PL Vffoto | UV Vffoto |
R kanál | 50,0 | 53,4 | 53,7 | 50,0 |
G kanál | 50,1 | 54,1 | 54,0 | 50,1 |
B kanál | 50,4 | 55,4 | 53,0 | 50,1 |
průměr | etalon | 3,8 | 3,4 | 0,3 |
Srovnání | C-PL Hoya | C-PL Vffoto | UV Vffoto |
Zpracování | OK | OK | OK |
Barevný posun | modrý | žlutý | OK |
Úbytek světla | 1,5EV | 1EV | 0,2EV |
Vinětace | – | + | + |
Reflexe | + | – | + |
Závěrem
Filtry Vffoto představují kvalitní produkt, zcela srovnatelný se špičkovými fotografickými filtry. Ovšem za výrazně nižší cenu. Jedinou vadou na kráse tak může být prozatímní omezená dostupnost rozměrů filtrů (C-PL jsou k dispozici zatím pouze pro 67 a 77mm) a též omezení v případě použití v kombinaci s teleobjektivy. Vffoto oficiálně doporučuje použití C-PL filtrů pro objektivy v ohniskovém rozsahu f = 20-105 mm. Na ohniscích delších než 300mm může docházet k degradaci kresby – výrazný pokles ostrosti (což není u C-PL filtrů na dlouhých ohniscích ojedinělý jev). Oba typy filtrů jsme testovali v rozsahu ohnisek 10mm až 200mm (na crop faktoru, což odpovídá ekvivalentně 15mm až 300mm) a v daném rozsahu jsme nezaznamenali žádné problémy. Vffoto filtry vyrábí japonská společnost (v Číně), výhradním dodavatelem pro ČR je www.vffoto.com , objednání možno na www.fotofiltry.eu.
[…] V poslední době se na trhu objevují i nové značky. Shodou okolností jsem před nějakou dobou testoval několik skvělých filtrů VFFOTO a momentálě chystám velkou recenzi (zcela nových) ND filtrů VFFOTO s různým faktorem […]