Postproces neboli zpracování obrazových dat je dnes nedílnou součástí celého workflow. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme se proti tomu ohradit ale to je asi tak vše, co s tím naděláme. Mezi základní operace patří třeba už: výběr, změny velikosti, ořezy nebo export fotografií a videa. Kvalitní a přesné zobrazení je úplný základ. Vše tedy začíná (a u mnohých bohužel i končí) výběrem monitoru.
Doba CRT obrazovek je naštěstí dávno pryč
Moderní monitory (panely) disponují vysokým rozlišením, kontrastem, jasem, rychlou odezvu a designově perfektním zpracováním. Ovšem pozor, právě jsme si vyjmenovali ty nejběžnější (a nejčastěji zneužívané) parametry, které rádi využívají marketingová oddělení výrobců a dodavatelů.
Vše začíná základní úvahou:
- Pro jaký typ práce budu monitor používat?
- Jaké mám požadavky a nároky na monitor?
- Jakou částku do toho chci/mohu investovat?
Zatímco pro zkušenějšího uživatele bude snazší odpovědět si na všechny 3 otázky, laik bude nejspíš dost tápat. Pojďme si tedy říci, oč jde.
Velikost obrazovky (úhlopříčka)
Rozměr obrazovky je důležitý ve vztahu k tomu, co děláme a také jaká je vzdálenost mezi vámi a obrazovkou. Úhlopříčka nám udává vzdálenost mezi protilehlým horním a spodním rohem obrazovky. Prakticky jde o nejdelší rozměr a tato hodnota se udává v palcích. (1”/palec = cca 2,54 cm). Standardní monitor bohatě stačí 24” (61cm). U foto monitorů se mi nejvíce osvědčily panely s úhlopříčkou 27” (69cm) což je prostě tak akorát. Pro video mám smysl i větší rozměry, například 32” (cca 81cm).
Poměr stran
Jde o poměr stran: horizontální vs vertikální přímka obrazovky. Dříve bylo standardem 4:3 – což stále ještě platí pro některé TV i když jich stále ubývá. Dnes je běžný širokoúhlý formát 16:9. Setkat se ale také můžeme i s poměry 16:10 nebo 21:9.
Obrazové rozlišení – počet bodů
Počet obrazových bodů (pixelů), které náš panel (monitor) umí vykreslit (zobrazit). V praxi jde o rastr – jemnost zobrazení a tím i množství detailů, které můžeme na obrazovce ještě kvalitně vidět – co do zobrazení kresby a ostrosti. Rozlišení závisí právě s velikostí (úhlopříčkou) obrazu, kde platí přímá úměrnost. Čím větší obrazovka, tím je třeba i vyšší rozlišení. Standardem Full HD (1920 × 1080 bodů) – pro běžnou práci většinou plně postačí. Pro fotografie se mi výborně osvědčilo 2550×1440 bodů což je velice rozumný kompromis mezi Full HD a stále populárnějším 4K. Pro profi video postproces se čím dál více dere kupředu 4K (3840×2160 bodů) a za dveřmi už “přešlapuje” 8K (například EIZO monitory nové generace).
Odezva a frekvence
V prvním případě je to doba, během níž monitor dokáže zpracovat požadavek na změnu. Čím je kratší, tím je to lepší. Pro video či herní monitor důležité, pro foto naopak parametr ne až tak klíčový. Odezva 2-4 ms je pro video rozhodně smysluplná.
Frekvence je podobný případ jako snímkovací frekvence u kamery / fotoaparátu. Jen s tím rozdílem že zde se udává v jednotce Hz (u kamer v FPS / počet snímků za sek). Čím vyšší hodnota, tím plynulejší obraz ale také vyšší nároky na zpracování (HW a SW). Panely s vyšší obnovovací frekvencí jsou šetrnější k našim očím, méně mihotají. U fotografií je to opět parametr nepříliš relevantní, v případě videa a herních monitorů se doporučuje 60Hz-100Hz.
Konektivita
Klasický analogový standard VGA (D-SUB) již v podstatě plně nahradil DVI a HDMI konektor. U vyšších modelů je stále častěji k dispozici DisplayPort – lepší kvalita, nekomprimovaný obraz.
Praktické parametry
Povrch obrazovky: lesklý nebo matný? Monitory s lesklým povrchem nabízí kontrastnější a sytější barvy. Filmy ve vysoké kvalitě vypadají pak skvěle. Ale současně světlý povrch více odráží světlo a v přímém světle (slunce od okna) je obraz nekoukatelný. Matný povrch naopak okolní světlo téměř neodráží, barvy jsou ale méně brilantní. Mnoho výrobců toto řeší antireflexní vrstvou povrchu obrazovky. Výborně to mají vyřešené například EIZO monitory (zejména řady ColorGraphic a ColorEdge EIZO CS a EIZO CG).
Technologie panelu
Mezi etalon pro foto dnes jednoznačně nejlepší volbou je tzv IPS technologie, která nabídne skvělé pozorovací úhly, barevnou stabilitu a konstantní jasy. Mezi další technologie patří PVA nebo TN – což stačí pro kancelářské aplikace nikoli však pro foto/video panely. Modely s S-IPS kombinují výhody IPS a TN/PVA – tedy slušné výsledky za rozumnou cenu.
Speciální SW filtry
Starají se o příjemnější zážitek a to zejména když pracujete s monitorem hodně. BlueLightFilter redukuje modré spektrum, čímž snižuje namáhání očí při sledování monitoru. Flicker-Free eliminuje blikání LCD monitorů s LED podsvícením. Pozorovací úhel je maximální úhel, ze kterého ještě můžete pohodlně sledovat, aniž by došlo ke změně barev. Čím větší pozorovací úhly, tím lépe. Kvalitní monitory mají pozorovací úhly okolo 170°. Zde hraje velkou úlohu právě typ panelu (viz výše).
Shrnutí
Zpracování obrazu (foto/video) vždy představovalo a představuje důležitou a neoddělitelnou součástí celého procesu vzniku fotografie a videa. Ať už patříte mezi příznivce či odpůrce postprocesu, nevyhnete se mu! Příště si povíme něco o samotných úpravách – jak na ně, jaké použít programy (SW) pro úpravy fotografií a video a také se podíváme na to, jak správně monitor nastavit a nakalibrovat.
No, IPS sice mají krásné barvy, ale černou mizernou.Například pro černobílou fotografii je IPS naprosto out.
Pak evidentně nemáte Jardo zkušenost s IPS by EIZO 😉