Digitální snímače: jejich velikost a rozdělení

Digitální fotografie prošla v poslední dekádě bouřlivým vývojem. Vedle klasického kinofilmového (35mm) formátu vzniklo i několik formátů alternativních (menších), což umožnilo výrazně stlačit výrobní náklady současné digitální techniky. Jaké typy senzorů dnes využívají digitální fotoaparáty. (od těch nejzákladnějších až po špičkovou reportážní profi techniku) a jaké jsou mezi nimi rozdíly? Hlavní rozdělení si nastíníme v následujícím článku, kterým zároveň otvíráme dveře do „kuchyně“ moderních senzorů pro digitální fotoaparáty. 

Canon EOS 6D Mark II – dlouho očekávaný model (uvedení na trh roku 2017).

Je vybaven „full-frame“ snímačem (36 x 24mm). Jedná se o první model nejvyšší

profi-třídy, určený pro „amatéry“ (i když cena 50 tis jen za tělo tomu moc nepřidá).

Na obrázku je krásně vidět zrcátko (odtud také samotný název), chránící snímač.

 

Základní rozdělení

Snímače pro digitální fotoaparáty se v podstatě dělí do čtyř hlavních skupin:

  • pro profesionální DSLR (tzv.: full-frame /„FX“ nebo „FF“)
  • pro amatérské digitální zrcadlovky – tzv.: APS-C / DX
  • pro kreativní kompakty a CSC (mirrorless) systém
  • pro „miniaturní“ zařízení: kompaktní fotoaparáty, fotomobily, akšní kamery

 

Rozměr snímačů v profi třídě DSLR = cca 36x24mm (odpovídá 35mm kinofilmu) a zároveň je etalonem ve fotografii jako takové (na 35mm kinofilm se vše přepočítává – viz ohniska, crop faktor apod.).

Amatérské DSLR používají menší snímače – značené jako: APS-C (Canon, Sony) nebo DX (Nikon). Jejich velikost se pohybuje okolo 23×15,5mm a jsou tedy cca 1,5x menší = tzv: „crop-faktor“ (koeficient, vyjadřující rozdíl plochy snímače FF vs APS-C). Přesněji: jednotliví výrobci mají své snímače různě velké:Canon 22,7×15,1mm; Nikon 23,7×15,6; Sigma 21,2×14,1mm… v závislosti na tom se také mění hodnoty „crop-faktoru“ (Canon = 1,6x; Nikon = 1,5x; Sigma = 1,7x). Rozdíly jsou to však zanedbatelné, takže se v běžně operuje s průměrnou hodnotou crop-faktoru-1,5x (i z ryze praktických důvodů – zkrátka lépe se to počítá).

Ukázka velikosti jednotlivých snímačů, které se používaly, používají a

používat se určitě i nadále budou (alespoň většina z nich určitě)

 

Další rozměry

Existují také alternativní rozměry, těmi je např. tzv Foudr/Third systém (čtyř-třetinový, 4/3), používaný firmouOlympus a Panasonic! Velkost snímačů je zde – vzhledem k „plnoformátu“ cca poloviční – okolo 18×12 mm (crop-faktor tedy 2x)!

Další výjimku tvoří Leica a Canon, kteří vedle FF, resp. APS-C snímačů používali u některých svých DSLR tzv APS-H formát (starší typy reportážních Canon EOS Mark 1D nebo Leica M8). Ten měl rozměry zhruba 28×18,5mm (tedy jakýsi mezičlánek mezi APS-C s plnoformátem).

Sony Alfa 99 – další model vybavený „full-frame“ snímačem.

I když Sony 99 je trochu jiné – nemá zrcátko (jako běžné DSLR), což ho na jednu stranu lehce

diskvalifikuje (reálný náhled scény), na druhou stranu přináší dané řešení i mnohé výhody

(rychlejší sériové snímání, větší komfort při záznamu videa ap.)

 

Kompaktní fotoaparáty

Kompaktní digitální fotoaparáty – se zacílením na méně náročné uživatele, využívají výrazně menších snímačů, jejichž rozměry jsou typicky:5,8 x 4,3 mm (úhlopříčka 1/2.5“), fotoaparáty v mobilních telefonech jsou ve směru miniaturizace ještě dál – cca 4,5 x 3,4 mm (úhlopříčka 1/3.2“). V porovnání s „FF/FX“ jsou snímače v kompaktních přístrojích a mobilech 6x až 8x menší (crop faktor je zde tedy obrovský), což výrobci kompenzují fyzicky mnohem kratšími ohniskovými vzdálenosti (vzdálenost objektivu od plochy snímače) – běžně jen pár milimetrů!

Rozdíl je však také v poměru stran! Zatímco DSLR mají poměr stran (ratio) 3:2 -ten odpovídá jak políčku 35mm kinofilmu, tak i běžným tiskovým formátům – snímače kompaktů mají strany v poměru (až na výjimky) 4:3 – odpovídá mnoha LCD a starším typům TV! To sice příliš nevadí v každodenní praxi, ovšem v případě tisku přichází problémy, neboť poměr stran fotografií neodpovídá běžným tisknutelným formátům. Při tisku na formáty 10 x 15, 20 x 30 (atd.) nám vychází buďto bílé okraje (po stranách) nebo nechtěný ořez snímku (ve spodní a horní části). Přizpůsobením fotografie formátu papíru snímek deformujeme, řešením tedy většinou bývá výběr odpovídajícího formátu papíru – 12×16, 15×20, 30×40 mm atd.

Snímače, snímače, snímače, všude kam se podíváš! na ilustračním obrázku jde sice již o značně „výběhové“ modely DF, nicméně snímače samotné se v čase zas příliš nemění

 

Středoformátové fotoaparáty

Pro úplný výčet nesmíme zapomenout na digitální stěny(středoformáty), mající rozměr snímače 2x větší než 35mm kinofilm – cca 48×36 mm. Mezi klasické zástupce patří značky Mamiya a Hasselblad. Jde o absolutní špičku, středoformátové fotoaparáty vynikají obrovským rozlišením (50 a více Mpix), vynikající obrazovou kvalitou, extrémně malou hloubkou ostrosti, ovšem také odpovídající cenou – rovnající se ceně nového, slušně vybaveného automobilu.

Též Nikon má čím dál víc zástupců v oblasti „full-frame“: Nikon D600 (viz foto), D750, D800 nebo aktuální novinka – Nikon D850.   Nikon jim říká „FX“

DSLR, určené pro spíše profi třídu. Velikost snímače 36 x 24 mm, rychlost, vysoké rozlišení, mraky funkcí, perfektní měření expozice, příjemné ovládání.

 

Na velikosti (ne)záleží

Proč tedy výrobci nabízejí různě velké snímače? Odpověď je zcela prostá – ekonomická a obchodní stránka! Menší snímače jsou výrobně levnější, umožňují konstruovat menší tělo fotoaparátu, kompaktnější objektivy i příslušenství (filtry atd.). Je to tím pádem i skvělý obchodní tah, na kterém vydělává jak samotný výrobce, tak i zákazník. Obrovský rozmach digitální fotografie za poslední dekádu vlastně přímo vděčí právě existenci menších snímačů.

A záleží tedy na velikosti nebo nikoli? Ve smyslu výsledné kvality snímku rozhodně ANO! Obecně můžeme říci: čím menší snímač, tím kvalitativně horší snímky. Ovšem nelze to striktně paušalizovat, neboť to ovlivňuje řada dalších faktorů – kvalitou snímače (materiály, technologie výroby) počínaje, přes firmware fotoaparátu, použitý obrazový formát… a kompresí či zpracováním obrazových dat konče!

Martin Hájek (autor, foto a text)

Digitální snímače: jejich velikost a rozdělení
Ohodnoťte článek

O HiMar

Fotograf, novinář, muzikant, lektor, psavec a kreativec všeho druhu. Entita mnoha profesí, tak trochu workoholik s velkou dávkou nadšení a minimem talentu (což se ale naučil za ta léta dobře maskovat). Filmový nadšenec a rocker tělem i duší. Milující manžel a otec dvou dětí. www.martinhajek.net www.acefoto.eu
Bookmark the permalink.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *