Již víme, že ve světelně špatných podmínkách se bez blesku těžko obejdeme! Také jsme se dozvěděli, že interní blesk (kterým disponuje drtivá většina fotoaparátů) je většinou – vzhledem ke svému výkonu a možnostem – zcela nedostačující! Už jsme také chytřejší, co se týká odborných pojmů: Zoom hlava, E-TTL měření, Guide number (GN / směrné číslo), kompenzace expozice blesku (FEC). Pojďme se tedy nyní vrhnout na pokročilejší záležitosti (neboli „Vyšší dívčí“ ohledně práce s bleskem).
X-sync čas
Jedná se o nejkratší možnou (expoziční) dobu s kterou je blesk ještě schopen korektně pracovat. Přesněji jde o minimální čas, během kterého je závěrka ještě schopna se otevřít se a zavřít! Závěrka v zrcadlovkách je ryze mechanickou součástkou a jako taková má své limity. Zatím je stále ještě nereálné aby se závěrka fotoaparátu byla schopna pohybovat rychlostí 1/4000 s (běžné extrémně krátké časy dnešních fotoaparátů).
Jak to tedy ty fotoaparáty dělají při tak krátkých časech? Využívají následující fintu:
Při časech kratších než je X-sync čas, se závěrka jen pootevře – vytvoří úzkou štěrbinku, která přejede přes celou plochu snímače. Tím je docíleno plného osvícení celého snímače v kombinaci s kratšími časy, než je právě X-sync.
Doplnění: |
Kompaktní fotoaparáty, ultrazoomy ap. používají závěrku elektronickou. Zde elektronika sbírá náboj ze senzoru jen po určitou (krátkou) dobu. Mnoho fotoaparátů (DLSR nejsou v tomto směru žádnou výjimkou) využívá kombinaci mechanické a elektronické závěrky! |
Pohybová fotografie a minimum světla, k tomu navíc barevně i kompozičně „divoké“ prostředí a pozadí… skutečná výzva pro každého fotografa! Rozptýlený blesk (o strop) a následný postptocesing je nutný! Opět zde hodně usnadní následné úpravy v PC, budete-li snímat do RAW formátu…
Synchronizační čas se pohybuje většinou v rozmezí 1/160 až 1/250s. Problém interních blesků je v tom, že vás za tuto hranici zkrátka “nepustí”. To je typické při fotografování venku v protisvětle, kdy potřebujeme “vysvítit” hluboké stíny ale časy nám běžně vycházejí relativně krátké (1/500 s… 1/1000 s… a méně). Řešením jsou vyšší clonová čísla nebo použití filtru (ND / neutrální šedý).
Externí blesky zde mají navrch, neboť dokáží tento problém elegantně obejít. Řešením je funkce:
- High-synchro (Canon)
- FP flash (Nikon).
Kompletní eKniha (rozšířené vydání), kde najdete vše o focení digitální zrcadlovkou:
245 stran, 340 fotografií, 26 kapitol (autor: Martin Hájek)
Martin Hájek (autor, foto a text)
High-synchro a FP flash
Obojí pracuje na principu série extrémně krátkých (cca 10) záblesků v jediné expozici. Při časech kratších než je X-sync (okolo 1/200s) se tedy závěrka neotevře úplně (nestihla by to) ale pouze se pootevře a vzniklá štěrbinka přejede nad snímačem.
Série několika extrémně krátkých záblesků zajistí že bude dosaženo rovnoměrného osvitu celého snímače. Při fotografování na denním světle si toho nevšimnete, ovšem při použití záblesku kratšího než X-sync čas (třeba v ateliéru) bude na snímku “vyfotografovaná jen ona štěrbina” a zbytek bude černý!
High-synchro resp FP flash je kombinací blesku a krátkých časů, ovšem platíte za to daň v podobě vyšší spotřeby a výrazně nižšího výkonu (dosahu) blesku.
Jsou situace kdy blesk použít musíme ale světla je stále dost (portrét v protisvětle)!
Synchronizační čas (1/200s) je stále příliš dlouhý a větší clony použít nechceme.
Co s tím? Šedý filtr nebo externí blesk + “High-synchro / FP flash” funkce!
Zde jsou ve velké výhodě pokročilé fotoaparáty:
DSLR a systémové kompakty (CSC / NEzrcadlovky), kde lze pracovat s hloubkou ostrosti a použít ND (šedý) filtr nebo výše zmíněné systémové blesky s možností „překlenutí“ synchronizačních časů. Ostatní typy fotoaparátů (vč. kompaktů a smartphonů) jsou značně diskvalifikovány a vždy musí hodně clonit – ostré pak bude vše, což nevypadá často nijak úchvatně (viz. horní snímek)!
Někdy je otázka: „použít či NEpoužít blesk“ sporná! Například těsné prostory s vysokým kontrastem nebo nedostatkem světla (viz dvojice obrázků)! Bez blesku (horní foto) je to přirozenější, jemnější a měkčí ale zase bojujeme s delším časem nebo šumem. S bleskem (dolní obrázek) máme vše ostré, bohatě exponované ale často nepřirozené (problém v reportážní, dokumentární či produktové fotografii)! Co s tím? Vyzkoušet obě varianty a poté si vybrat? Jiná možnost někdy není!
Použití fotografického blesku při hodně kontrastní scéně (v protisvětle, proti oknu). Kontrast scény je v takových situacích tak velký, že je třeba jej snížit – blesk to výborně splní
(dolní snímek – bez blesku; horní snímek s přiblýsknutým popředím)
Pokročilé funkce blesku
Mezi pokročilé funkce externích blesků patří možnost synchronizace na 2. lamelu. Záblesk je realizován až ke konci expozičního času (v okamžiku, kdy se nám závěrka uzavírá). Typické využití dané funkce je v kombinaci s delším expozičním časem a při fotografování dynamických scén.
Vytváří nám efekt tzv. “duchů”, kdy například běžící člověk je “vpředu” ostře exponován (díky záblesku právě na 2. lamelu) a za ním je “rozmázlý” duch – díky delšímu expozičnímu času, před samotným zábleskem (viz obrázek „chlapečka na houpačce“ v úvodu k fotografickému blesku).
Funkce Stroboskop vlastně kombinuje výhody High-sync a synchronizace na 2. lamelu. Jedná se o funkci, umožňující pořídit sérii několika záblesků při delší expoziční době. Vytváří tak “efekt násobení”! Fotografujeme-li opět onoho běžícího člověka, už nebude ve scéně jako duch, nýbrž jako několik za sebou běžících “klonů”. Funkce stroboskopu umožní většinou nastavit vyšší počet záblesků (např. 3 – 10), dále jejich frekvenci a počet opakování (Hz).
Při expozici s bleskem lze různě experimentovat a kombinovat. Například kombinace blesku a delších časů (dole), synchronizace na 2. lamelu, funkce stroboskopu apod. To vše ale většinou platí, máme-li na scéně ještě nějaké další (stabilní) světlo – byť zbytkové…
Je-li blesk jediný světelný zdroj na scéně, není moc co řešit (horní foto).
Můžeme dávat leda tak pozor na červené oči, a řídit záblesk aby nebyl příliš silný nebo slabý (kompenzace expozice blesku).
Master vs Slave mód
Pokročilé blesky mohou být ovšem využity též jako regulérní zábleskový systém v ateliéru. Dokáží totiž spolupracovat “ve skupině” s dalším bleskem(-ky), kterému jsou podřízeni. Jedná se o režim “Slave” – při kterém je aktivována fotobuňka blesku a ten pak reaguje na okolní záblesk – vlastním odpálením.
Řadově nejvyšší modely externích blesků již umí sami řídit další blesky (režim “Master”). Systémové blesky ještě navíc dokáží pracovat ve více skupinách (A-D), takže je lze rozdělit na několik oddělených zábleskových systémů. Samozřejmostí zde je (vedle automatického ETTL módu) manuální řízení síly záblesků, které se většinou pohybuje v rozmězí 1/1 až 1/125 síly záblesku.
Upřesnění: |
S jedním “Master” bleskem a 1-2 “Slave” blesky + pár stojany a fotografickými deštníky tak dostanete regulérní profesionální fotografické studio!
Některé pokročilé fotoaparáty již mají v sobě zabudovaný systém pro bezdrátové odpálení externích blesků. |
Horní snímek:
Práce s bleskem není tak těžká jak se na první pohled může zdát. Je to v podstatě jen regulovatelný světelný zdroj (extrémně silný a extrémně krátký). Jde „jen“ o citlivé začlenění fotografického blesku do fotografované scény. Výsledek pak může být zcela přirozený a téměř nerozeznatelný od scény fotografované jen pomocí denního světla…
Dolní snímek:
Tak to dopadá, překročíme-li “X-sync” čas (ateliér, expoziční čas: 1/250s)! Mohutný černý pruh přes celý snímek je závěrka fotoaparátu! S interním bleskem se to nepodaří (fotoaparát vás přes X-sync čas prostě nepustí), u externích blesků to řeší funkce “High-synchro / FP flash”
Dík za rady. S bleskem se teprv učím a tyhle články mi dost pomohly. jen tak dál, super!
PR
Zdravím,
tak to je super. Děkuji za pochvalu 😉
S pozdravem
MH