Je tady léto, prázdniny a dovolené. Ideální čas na focení. Jenže k tomu patří i následný prosproces neboli zpracování digitálních dat – fotografií a videa. Co to vlastně obnáší a jak k tomu přistupovat? Připravil jsem na toto téma malý seriál, který se hodí nejen v letním čase, že?
Jen tištěná fotografie je skutečnou fotografií. Většina fotografií dnes zahálí na disku a cloudech. Minimálně proto bychom se měli zajímat o zhmotňování našich digitálních dat a čas od času tisknout. Navíc, fotografie na papíře je jiná než co vidíme na monitoru PC – Foto z tiskárny má zcela jiný rozměr, hloubku a ten výsledný efekt je prostě jiný, lepší a intenzivnější. Dnes si řekneme úplné základy, jak vlastně k tomu přistupovat.
Jaké snímky vybrat pro tisk
Vše začíná výběrem. Osobně to dělám tak, že pravidelně – zhruba 3-4× do roka – dělám výběr nejlepších fotografií a ty připravím k fotografickému tisku. Vždy jednou za dva roky udělám kompletní “generálku” všech svých disků a PC. Pracuji ve dvou módech: 1) tisk osobních fotografií; 2) tisk komerční/pro klienty. V prvním případě se řídím více citem, v druhém případě na to jdu hlavně technicky a s rozumem (expozice, barvy, kompozice). Moc dlouhá selekce fotografií je kontraproduktivní. Moc se s tím tzv. “nemazlím” a jedu stylem: líbí/nelíbí X dobrá/špatná. Doporučuji, seznámit se s Košem – budete jej často potřebovat a využívat.
Postproces aneb jak na editaci
Kde končí samotná fotografie a začíná grafika? Téma, které by vydalo na samostatný článek. Základem je, co nejlepší původní snímek – dobře exponovaný, komponovaný, barevně vyvážený a zaostřený. Úpravy mají pouze doladit finální dílo, nikoli jej zcela změnit. Editace fotek se vždy prováděly, digitální věk zde vlastně nepřináší nic moc nového (nové jsou pouze nástroje a postupy). A cože to vlastně patří mezi běžné úpravy?
- jas a kontrast
- tonální a barevné vyvážení
- doostření
- ořezy a změny poměru stran
- změny velikosti
V případě portrétů jsou běžné: retuše, vyhlazení pleti či vrásek. Platí zde pravidlo: “všeho s mírou, méně je více”. Řídím se pravidlem 10/1: v průměru cca 10 min / snímek. Samozřejmě je to individuální, je rozdíl upravovat povedené krajinářské fotografie vs. komerční reklamní nebo portrétní fotografie. Současné fotoeditory (Adobe Photoshop, Adobe Lightroom, Zoner Photo Studio) nabízejí propracované funkce i možnosti dávkových úprav.
Softwarové filtry a B&W foto
Barevná nebo černobílá / monochormatická fotografie? A co další filtry: sépiový, duo-tónový nebo třeba HDR (svým způsobem jde vlastně také o softwarový filtr). Ne nadarmo je k fotografickým SW filtrům přistupováno až s určitým despektem. Jejich oblíbenost je dána mj snadnou dostupností. Nějakou sadu filtrů má totiž dnes již každý digitální fotoaparát – od kompaktů, přes chytré telefony až po digitální zrcadlovky či bezzrcadlovky. Nic nezkazíme klasikou – černobílou (B&W) fotografií. Ovšem pouze, je-li užita vhodně. Monochromatická fotografie (odstíny šedé) je o liniích a tvarech, barva zde nehraje příliš důležitou roli. Dramatickým, aktovým a portrétním fotografiím často černobílé pojetí sluší. Stejně tak i snímkům s větším dynamickým rozsahem či zajímavým světlem.
Komentujte