V první části jsme se věnovali základům v oblasti zpracování fotografie. Dnes trochu přeskočíme a podíváme se, jaké jsou vlastně další možnosti, co s fotografií ohledně tisku. Předně je důležitý formát, jak velký a jaké provedení? Do fotoalba nebo rovnou na zeď? V případě samotné velikosti je zásadní, jak velkou plochu fotoobrazu či velkoformátové fotografie pověsíme a z jaké vzdálenosti se na ní budeme dívat. Foto velikosti A4 (cca 30×20cm) jsou vhodné spíše do velkého alba ale ne na zeď. Na zdi má smysl obraz od A3 (cca 30×45cm) nebo A2 formátu (40×60cm) a výše.
Můj praxí prověřený tip
Svým klientům vždy doporučuji vybrat o stupeň vyšší formát, než jaký jste původně chtěli. Například navýšení z A3 na A2. Rozdíl v ceně je zanedbatelný ale výsledný dojem? Obrovský! Formát – poměr stran – závisí i na předloze. Standard je 3:2 nebo 4:3 (DSLR vs kompakty / fotomobily). Čtverec 1:1 (square) je také zajímavý, působí symetricky a současně i tak trochu neokoukaně (i když dnes – v době instagramu – už to není, co to bylo). Panorama (nejčastěji poměr stran 2:1 nebo 3:1) zase zdůrazní prostor. Ovšem pozor na kombinaci vícero formátů.
Příprava fotografií k tisku
Aneb jak co nejlépe optimalizovat fotografii pro konkrétní rozměr, poměr stran, případně i materiál. Danému tématu jsme se podrobně věnovali například v tomto článku nebo také zde. Obrazové formáty zase úzce souvisí s úpravami fotografií v PC. Zabývali jsme se jimi například v jednou z dílů seriálu Fotografujeme s DSLR. Platí, čím větší fyzickou velikost fotografie, tím vyšší rozlišení. Na druhou stranu, fotografii lze zvětšovat ale je to vždy více/méně na úkor kvality snímku.
Výběr fotografického papíru
Jednou z možností je tisk na běžný foto papír s tzv RC podložkou. Jedná se o potahovaná média (Coated) se speciálním povrchem pro příjem inkoustů. Jsou velice rozšířené a levné. Výhodou je dobrá cena, příjem inkoustů, odolnost a dostupnost – různých formátů i gramáží. RC papíry se výborně hodí pro následnou laminaci. K dispozici jsou povrchy: lesklé (glossy), matné (matt) a polo/lesk – satén, pearl. Nevýhoda RC papírů je v použití vysokých podílů umělých materiálů a především optických zjasňovačů – aby vypadaly bíle (zjasňovače ovšem reagují s UV zářením a vlivem toho se nám časem odpaří. V důsledku toho fotografie následně bledne).
Plátna a fineart média
Špičková média z ryze přírodních materiálů (či minimálně s jejich převahou), které se hojně využívají pro ten nejnáročnější fotografický tisk. Jde o TOP fotografického tisku. Jedná se o papíry z přírodních materiálů, bez chemických příměsí nebo jen s minimálním množstvím. Sem patří barytová či akvarelová média – vyznačující se vyšší gramáží a výraznou povrchovou strukturou, v které výborně „drží“ inkoust. To má pozitivní vliv na hloubku obrazu, rozsah barev a vyšší hranovou ostrost. Fineart média jsou vhodná jak pro černobílé fotografie tak i výtvarné a stylizované snímky. K dispozici jsou papíry v různých odstínech – od přírodní křídově bílé, tak s barevným nádechem.
Jak chránit fotografie
K oblíbené adjustaci fotopapírů patří laminace, potažení extrémně tenkou vrstvou průhledné fólie. Lamino chrání povrch fotografie jak před nepříznivými vlivy (vlhko, prach, poškrábání) tak i před UV zářením a tím postupným vyblednutím fotografie. Nevýhodou laminace je, že nám vždy změní původní povrch papíru. Nicméně dnes jsou laminovací foto fólie k dostání v různém provedení. Můžeme si tak vybrat mezi matným, saténovým, lesklým a ultra lesklým povrchem ale také i s jemnou nebo hrubší strukturou (imitující plátno).
V příští části se podíváme na konkrétní aplikace a možnosti – fotoobrazy, rámování a specifické materiály.
Když chci tisknout fotky menšího formátu třeba tak 10×15 tak jak nastavit data?
Sem začátečník a moc to furt nechápu. děkuju
František, důchodce
Při tisku malých formátů se používá relativně jemný rastr, tj 300dpi, lépe ještě o něco víc = 360dpi. Tzn. že na 1″/palec připadá 300 resp 360 tiskových bodů. No a 1″/palec je 2,54cm. Tedy na 1cm se musí “nacpat” cca 142 bodů (při 360dpi). Ve velikosti fotky 10x15cm je přepočet 10×142 X 15×142 = 1420×2130 bodů – a takové fyzické rozlišení fotky by tedy mělo být (cca 3 MPix)!
S pozdravem
Martin Hájek
Pořád nechápu jak s těma prostorama barev?
Prosím poraďte
Gabi
Ve fotografii je pro nás směrodatný RGB prostor (tzv. “aditivní míchání barev” – podklad je černý!), typické pro zobrazování: na monitoru, ve fotoaparátu. Pro reprodukci (tisk) je používán prostor CMYK (tzv. “subtraktivní míchání barev” – podklad je bílý – typicky papír). U fotek a RGB prostoru dále rozlišujeme 3 základní typy: sRGB, Adobe RGB a ProPhoto RGB. Pro zjednodušení: používejte sRGB a převod při tisku nechejte vždy na ovladači tiskárny nebo SW/tiskovém ripu. Více info spíše po mailu: fotofokuscz@gmail.cz
Díky za pochopení
Martin Hájek
Jednoduchá otázka si žádá jednoduchou odpověď: barevný prostor je množství barev, které to které zařízení umí zobrazit. Výchozím prostorem je naše oko. Všechna další “zařízení” umí méně. Většina “vědy” okolo bar. prostorů spočívá v jejich vzájemném převádění a zobrazení. Další odpověď vyžaduje konkrétnější otázku.
Nebo tak, velice trefně a přesně řečeno. Děkuji 😉
Nicméně obávám se, že člověk, který je problematikou CMS zcela nepolíben, nebude vůbec moudrý z Vaši ani mé odpovědi. Paní nejspíš měla na mysli, jestli fotit do sRGB nebo Adobe RGB, protože ji nějaký “expert” řekl, že má fotit raději do Adobe RGB, protože je větší (to je nejběžnější mýtus).
S pozdravem
MH