Profesionální fotograf, zkušený lektor, pořadatel fotografických expedic do celého světa, provozovatel webu 4foto.cz, spolu-zakladatel několika legendárních (kdysi vele-úspěšných) webů ‘fotografovani.cz’; ‘grafika.cz’; ‘mujmac.cz’; ‘webtip.cz’ a neúnavný propagátor fotografie jako takové.
S Honzou se známe už mnoho let – konkrétně od r. 2004 (kdy jsem čerstvě nastoupil do IDIFu – tehdy ještě coby řadový zaměstnanec). Máme za sebou množství různých projektů a hlavně mnoho a mnoho zážitků, zkušeností i zajímavých akcí. Honza byl vždy velice aktivním týpkem a rozhodně nepatřil mezi ty, co by chvíli “postávali na místě”. Fotografie patřila odjakživa k jeho obrovským vášním, rozumněl ji, miloval ji a fotografií žil (a stále fotografií žije)… a především, hodně jsem se od něj naučil. Proto byla pro mě radost (a čest) dělat rozhovor právě s ním.
Jan Březina, fotograf, lektor (www.ilumio.cz) a provozovatel vlastního odborného webu 4foto.cz
Honzo, Váš názor na současnou fotografii?
Pravidelně slýchám, že nástup digitální fotografie, jednoduchost počítačových úprav a v posledních letech i sociální sítě degradují fotografii, snižují její kvalitu i hodnotu a v globálu ji poškozují. Osobně jsem přesvědčen o tom, že opak je pravdou a fotografie nebyla nikdy tak obsahově pestrá a bohatá jako dnes.
Jaký přínos mají moderní technologie a celková popularizace fotografie?
V celé historii najdeme řadu technologických zlomů, které vedly k nějaké módní vlně a k rozšíření amatérské fotografické základny. Ať už to byl 35mm film, barevná fotografie, příchod počítačů a nyní nástup fotomobilů, vždy šlo o impulzy, které vedly k růstu zájmu o fotografii jako takovou. Je nezpochybnitelné, že dnes díky Facebookům, Flickerů, Instagramům ap… vzniká víc bezduchých, technicky mizerných a obsahově prázdných snímků než kdykoli v minulosti. To ale neznamená degradaci řemeslné či umělecké fotografie! Ta má unikátní možnost těžit z nejširší základny začátečníků v historii a je jen otázkou, zda se zájemci o vážnou fotografii budou mít možnost dozvědět víc, než jen jak naskládat na snímek co nejvíc obskurních filtrů.
Vnímáte digitální fotografii “jen” coby prosté sdělení nahrazující slova, věty – nebo je přeci jen něčím víc?
Je nezbytné si zvyknout na to, že vznikly dva oddělené světy fotografie. V jednom se fotografie stala novým způsobem sociální komunikace bez jakékoli kreativní ambice. Fotografují se domácí mazlíčci, jídlo, zrcadlově otočené autoportréty v koupelně a smyslem těchto fotografií je nahradit slova a schopnost společenské konverzace. A pak je zde fotografie s velkým F, ta jejímž smyslem je předávat nějaké sdělení, vytvářet nové vizuální formy a nabízet důvody k zamyšlení. A pro tento typ fotografie jsou digitální fotoaparáty, počítač a internet stejnými nástroji, jako byl dřív film, černá komora a výstavní síně. Jen se rozšířili možnosti a je na autorech, zda ustojí tlak módnosti, jednoduchosti a lacinosti. S uspokojením mohu říct, že stále vidím dostatek fotografů, kterým se to daří.
V čem podle Vás spočívá zásadní posun DF oproti klasické éře 35mm kinofilmu?
Osobně vidím největší přínos ve zjednodušení technické stránky věci. Je mnohem snazší a rychlejší zkontrolovat a případně přefotit špatný snímek. Je mnohem snazší snímky vyvolat, upravovat a dále distribuovat. Toto zjednodušení platí, jak pro amatérskou, tak I profesionální sféru. To, na co se dřív čekalo dny až týdny dnes trvá maximálně desítky minut s podstatně nižšími náklady a ve výsledku i s nižšími nároky na znalosti a zkušenosti.
Jak vnímáte současný trend velkého rozmachu “full-frame” snímačů v DSLR? Pro koho vlastně jsou?
Možná, to ode mne bude znít troufale, ale osobně vidím za oblibou a rozmachem full-frame DSLR zejména obchodní zájmy a marketing výrobců. Velký čip bezesporu má své technické přednosti, ale v amatérské a semi-profi sféře je reálně využije málokdo. Výrobci fotoaparátů však potřebují, abychom kupovali nové fotoaparáty a větší čip je dnes jedním z nejčastějších argumentů, proč vyměnit jinak bezvadně fungující a sloužící stávající DSLR.
Děkuji za rozhovor
Martin Hájek
Rozhovor vyšel v tištěné verzi v odborném polygrafickém 14-deníku:
Noviny pro grafický průmysl (NGP)
Vydavatel: GRAFIE CZ
Komentujte